Takže co je u mě nového? Vezmu to opět v bodech a nejdřív navážu na body z minulého příspěvku s novinkami.
- pořád jsem doma. Narozdíl od minula ovšem už chodím po pohovorech.
- již nemám zdravotní problémy. Mým velkolepým plánům z minula brání sychravé počasí. Mým novým velkolepým plánům brání má lenost.
- lidí mám pokrk. Je jen velmi málo jedinců, se kterými jsem ochotná si psát, nedejbože mluvit.
- pořád občas hraju Diablo 3. S witch doctorem jsem už na levelu 58. Mám splněnu většinu achievementů.
- stále čumím na nějaké seriály. Momentálně na Krok za krokem, nového Dextera a nějaké dvě právě vycházející anime. Situace se stala tak vážnou, že jsem se uchýlila i k reality show. Viděla jsem 2 díly Prostřeno a na můj vkus velmi dlouhou upoutávku na jeden z dílů Farmář hledá ženu. Taky jsem se začala dívat na televizi. Ale jen na Prima cool. Televize totiž nejde přepnout na jiný kanál. (Ne, děkuji. Je to od vás milé, ale není to nutné).
- koupila jsem si krásné černé boty na platformě. Na podzim. Jenže se mi vyzouvají, takže je asi vezmu na konzultaci k nějakému ševci. Vracet je nechci, na to se mi moc líbí a jsou i docela pohodlné.
- dokončuji přípravy letošního Animestopu
- nějakou dobu budu viset na zdi v jedné galerii v Německu ;)
- na dovolené v Chorvatsku se mi rozbil mobil (hned první den dovolené a zároveň v den mých narozenin). Byla jsem z toho pěkně smutná. Těšila jsem se totiž, jak budu fotit a postovat fotky na Instagram a lovit kešky. Pořídila jsem si na to i chorvatskou SIM. Můj drahý byl nakonec tak hodný, že mi dovolil občas použít jeho mobil, abych mohla uspokojit svoji instagramovou potřebu.
- po návratu z dovolené jsem odeslala mobil na reklamaci a vytáhla svůj starý Sony Ericson P1i. Trvalo mi jen pár hodin používání, než jsem si vybavila, proč jsem ho vlastně vyměnila za nový model a jak strašně jsem ten stroj nenáviděla. Odezva asi tak půl minuty, častá ignorace odesílaných i přijímaných SMS, občas i hovorů, nefunkčnost písmena "j". Když jsem se odhodlala smazat všech 1370 zpráv, odezva mobilu se o dost zlepšíla (na skvělých 10s!), za to ovšem přestalo fungovat vibrování. Zvuk naštěstí neodešel. I když mám podezření, že na odchodu je, protože pokud netelefonuju v dokonale tiché místnosti, z hovoru slyším každé páté slovo. Zesilování během hovoru je vyloučené - šipky nahoru i dolů zvuk zeslabují. Jak vidíte, můj retro mobil má spoustu skvělých a překvapivých vlastností, kterými mi den co den zpestřuje život. Jediná jeho výhoda je, že vydrží na baterku sto let a nemusím se obtěžovat moc často s nabíjením. Hrozně mi chybí můj Desire Z. Nejvíc asi kvůli Instagramu a WhatsApp. A taky svojí přívětivosti. I když ho budu muset nabíjet 5x denně a vysosne mi datový limit za 2 dny. Mí fejsbukoví stalkeři ovšem už vědí, že mé utrpení se blíží ke konci, jelikož v sobotu mi přišel mail, že Desire dostal novou základní desku a v pondělí si pro něj budu moct přijít! Dnes asi nedospím. Hned zítra instaluju Instagram (nechci slyšet nic o závislácích, prostě mě to chytlo, no :) ). A taky WhatsApp, Xabber a ladičku na uke!
- minulý týden jsem měla na návštěvě mladší sestru. Není zas o tolik mladší. Jen o 5 let. Přesto to bylo velice náročné. Její potřeba neustálé pozornosti a zodpovídání i těch nejdementnějších otázek mě dokonale vyčerpala a o něco prohloubila mojí nechuť k lidské společnosti (v obou smyslech toho slova). Odjela ve čtvrtek a já jsem se stále ještě nenabažila toho ticha, co doma mám. Dokonce jsem ještě nezapla televizi. A to ani na Top gear!
- Zase jsem začala chodit do tanečních. Tentokrát jsme zvolili tématické večery. Vždy jedna lekce = jeden tanec. Začali jsme rumbou. Tak do poloviny jsme růlovali, pak nás začali učit nějaké složitosti a zmatenosti, až jsem už nevěděla nejen, jak se jmenuju, ale i jestli je pauza na první či čtvrtou dobu (pro jistotu jsem ji dělala mezi nebo vůbec. Zkoušela jsem ji umísťovat i náhodně) a začala jsem si plést otočku na místě s alemanou. Whatever. Až bude večer se sambou, budu na tom po skončení lekce s pamětí jako Jason Bourne (až na to, že já nebudu umět ty krutopřísný agentský věci - což je škoda, protože bych je umět chtěla). A až bude valčík, půjdu se rovnou zabít. Ale jinak mě to tancování opravdu baví, fakt :D
- už před docela dlouhou dobou jsem si s malou (ovšem důležitou) pomocí svého drahého muže rozchodila zdejší šlapací stroj. Celý jeden večer jsem na něm prošívala různé kousky látek. Od té doby fantazíruju, co si všechno ušiju. Začnu něžně obalem na Desire a Kindle. Pak se vypravím do Ikei (ano, moje výpravy do Ikei jsou legendární hlavně tím, že jsem se zatím na žádnou nevypravila) pro látku a ušiju si potah na polštářek a na židli. Mám je strašně hezky vymyšlené. Jako ostatně všechno. Bohužel jsem ještě neobjevila látku dostatečně levnou a hnusnou na to, abych se nebála do ní střihnout a tedy začít.
- poslední dobou se ze mě stává pilná hospodyňka. Moje sestra by s tím jistě nesouhlasila, ale tím nepořádkem a prázdnou lednicí jsem ji chtěla vystrašit a nenásilně ji donutit, aby zase brzo odjela domů :) Pořád něco vařím a peču, na fejsbuku mám víc statusů o vaření než o programování (což je imho dost creepy). Zabývám se hlavně experimenty jako je např. mrkvový krém s římským kmínem a chilli. Chuť zajímavá, ale na můj vkus to moc chutnalo po mrkvi - krémy mám raději slané. Začala jsem také na zkoušku brát farmářské bedýnky. Tím jejich mlékem jsem naprosto nadšená. Je mi jedno, jestli je bio či ne, chuť je naprosto famózní. Stejně tak to platí o jejich zelenině a ovoci. Po dlouhé době mi konečně něco připomíná tu zeleninu, kterou moje babička s dědou pěstovali u sebe na zahradě. Jak jsem psala výše - nálepka Bio mě nechává absolutně chladnou, jdu jen po chuti a s tou jsem nadmíru spokojená. To já jen abych předešla vaší snaze posílat mi články snažící se zpochybnit víru bioteroristů.
- dále se mi stala jedna docela zásadní věc. Asi. Vlastně moc nevím, jestlí se stala, nebo se mi to jen zdálo. Zatím se budu přiklánět spíš k tomu, že se stala tak na půl. Nebo na čtvrt. Ale na míň ne. Dokud to nebude víc než na tři čtvrtě, konkretizovat a zveřejňovat ji nebudu. A pak uvidím. V tomhle jsem dost paranoidní, a i když lidem na sebe vykecám kde co, ty opravdu důležité věci si s oblibou nechávám pro sebe :) Je možné, že malá hrstka lidí tuší, o čem to melu, tak je poprosím, aby si svá tušení nechali pro sebe a konzultovali je maximálně tak se mnou :)
 |
| Kočičkoidní přívěsek na mobil, o jehož nynější lokaci nemám nejmenší představu :( |
Žádné komentáře:
Okomentovat