Už pěknou dobu si říkám, že se na mém blogu neděje nic zajímavého. A když mi v pondělí přišel na mail pravidelný výpis návštěvnosti, já jsem v něm zřela těch smutných sedmnáct návštěv za celý týden, řekla jsem si, že je na čase se zase ozvat.
A za tím účelem vzniká tento samoúčelný příspěvek. Ve zkratce se pokusím nastínit pár faktů (či výmluv, to už je na každém), proč že to blogování tak flákám a co že je vlastně nového.
Největší novinka je asi ta, že jsme se společně se Silverkem konečně přestěhovali do "vlastního". Je to roztomilý starý byt 1+1 na Břevnově. Vybavený moc není, je tam jen kuchyňská linka se spotřebiči, stůl, židle, rozkládací gauč a pár skříní. Byla tam i pračka, ale ta je nefunkční, takže teď čekám, jak se domácí rozhodnou. Zda se jim podaří na tu stoletou věc sehnat náhradní díly, nebo pořídí nový kus. Už mi to začíná být i jedno, hlavně bych přivítala *nějaké* rozhodnutí.
Co se týče spojení, tak mi přijde lehce nešťastné. Tramvají i busů tam sice jezdí spousta, ale na metro to vším trvá kolem 15ti minut. Malvazinky i Letenské náměstí na tom byly o dost lépe. Cesta do práce mi každý den zabere tak hodinu. Což má velkou výhodu v tom, že mám příležitost zase číst normální knihy.
Další důležitou novinkou je, že jsem konečně sehnala boty. Během několika mých stěhování jsem vyházela mnoho předmětů, které mě spíš tížily a již jsem pro ně neměla využití. Rozloučila jsem se tak s většinou mých bot a kabelek. Nechala jsem si jen pár kousků, které nosím, dají se dobře kombinovat a nevypadají přehnaně opotřebeně. V důsledku tohoto razantního úklidu jsem zjistila, že nemám žádné univerzálně použitelné jarní boty. Myšleno k sukni i ke kalhotám, do práce i na procházku. Veškerá má výbava se skládala z RHS a velmi odřených a odpudivých botasek Puma.
Tak jsem se tedy vydala do obchodu s botami. Humanic poněkud zklamal, Baťa byl přímo epic fail a ostatní značky (předražený) děs a hrůza. Dokonce i můj oblíbený Deichmann vypadal, že tentokrát zklame. Naštěstí se právě tato značka stala mým zachráncem a já jsem v pondělí objevila botičky, nad kterými mé srdce radostně zaplesalo. Nejsou sice černé, jak jsem původně chtěla, ale tmavě hnědá se černé velmi blíží. A aspoň se mi hodí k saku.
Z jejich nabídky mě nadchly i další kousky - zvláště z řad placatých balerínek a vycházkové obuvi. Jen je škoda, že je mají hlavně v hnědé barvě. Ta černá je pro mě použitelnější.
A jako třetí a poslední bych zmínila to, že kromě pravidelných úterků s mňangačiči (ať už kteroukoli sekcí) mi přibyly i pravidelné středy s pražským lolitkami. Aneb ano, konečně jsme se rozhodly, že se začneme socializovat a vymyslíme svůj vlastní plán na ovládnutí světa :D Pokud by měl někdo zájem se zastavit, tak vše potřebné je vždy na
tomto blogu.
Na závěr vás chci trochu vyděsit tím, že tyto články s novinkami, které nikoho nezajímají, mám v plánu psát častěji. Ale nebude to nijak pravidelně, to se zase nebojte :) Ale nebudou to jediné příspěvky, které bych chtěla publikovat. Během posledního čtvrt roku jsem jsem si zvykla zapisovat si svoje náměty na články a různé bláznivé projekty. Příslušná poznámka v mobilu začíná nabývat gigantických rozměrů.
Chystám tři zajímavé série článků. Mám k nim téměř všechny podklady a minimálně dvě by mohly být užitečné i ostatním. Zbývá poslední krok - přemoct svoji lenost.
