22. února 2013

Celozrnné banánové muffiny s borůvkami

To jsem jednou měla na něco chuť, ale domácí spíž nenabízela dostatek surovin na osvědčené moučníky. Musela jsem se tedy uchýlit k experimentům. Výsledkem jsem natolik spokojená, že se o něj s vámi podělím. Tedy alespoň o recept.

Připravíme si:
150g celozrnné žitné mouky
150g celozrnné pšeničné mouky
2 lehce přezrálé banány (moje byly hodně přezrálé)
2 větší vejce
110g másla
2 lžíce kokosového oleje (volitelné)
1/2 sáčku prášku do pečiva
1/2 čajové lžičky sody
150g třtinového cukru (když máte hodně zralé a sladké banány, dejte o něco méně)
mletá skořice dle chuti
špetka soli

Postup:
Připravíme si dvě mísy - na suché a mokré ingredience. V jedné rozmačkáme vidličkou banán - nemusí být úplně na kaši, kousky nevadí. Přidáme vajíčka a rozehřáté máslo s kokosovým olejem, které jsme nechali vychladnout na pokojovou teplotu. Vše metličkou spojíme do kompaktní hladké tekuté hmoty.
V druhé míse smícháme suché ingredience. Po pečlivém promíchání přidáme borůvky, opatrně promícháme, aby se rovnoměrně obalily sypkou směsí a rozprostřely se.
Samozřejmě můžete použít i jiné plody, ale je potřeba je nakrájet na dostatečně malé kousky, aby během pečení neklesly ke dnu.
Obsah obou mís sjednotíme do jedné a promícháme. Neděste se toho, co vám vzniklo. Výsledná hmota je lepkavá, tuhá a dobře drží při sobě. Rozhodně bych se přimlouvala za ruční míchání. Žitná mouka se nemá trápit dlouho, jinak se může stát, že výsledek bude tuhý a bez bublin. A taky musíme být něžní kvůli borůvkám, nechceme je rozmačkat na kaši :) Takže promíchat jen natolik, než navlhne veškerá mouka a směs bude stejnoměrně homogenní.
Připravíme si formu na muffiny, buď je vymažeme, nebo vyložíme papírovými košíčky. Majitelé silikonové formy si budou dělat, co chtějí :) Připravenou formu naplníme hmotou. Rozhodně ji nijak nearanžujte a neuplácávejte - žitné mouky je v těstě sice jen polovina, ale nechceme nic riskovat :) Prostě jak padne, tak ji nechte ležet.
Mně se osvědčila naběračka na zmrlinu, ale metoda 2 lžic bude taky fungovat. Daná dávka mi vystačila na 15 muffinů.
Pekla jsem zhruba 15-20min na střední teplotu. Co to znamená, to se mě neptejte, mám plynovou troubu, kde se teplota nedá nastavit a nedá zjistit :)
Výsledné muffiny jsou lehce nevzledné a chuťově naprosto fantastické. Prospěje jim, když je necháte chvíli uležet. Druhý den jsou daleko lepší! :)
Nepřekonatelně lame foto pro Instagram

20. února 2013

Arrow - takový "Batman s lukem a šípy"

... tak trochu říznutý Trosečníkem.

Ale vezměme to pěkně od začátku. Oliver Queen je zhýčkaný mladý playboy ze zámožné rodiny. V nočních klubech je jako doma a žádná výtržnost mu není cizí. Spí se sestrou svojí přítelkyně. Prostě miláček.
Jeho život nabere trochu jiný směr, když se se svým otcem, milenkou a nějakou tou posádkou vydá na plavbu plachetnicí, potká je nehezká bouře a Oliver se jako jediný přeživší ocitne na nějakém bohem zapomenutém ostrově, který má do tropického ráje zatraceně daleko. A přátelé, má poslání!

Než jeho otec zemřel, svěřil mu, že nežil úplně podle deseti přikázání, a zklamal své město. A co víc, nebyl sám! Na Oliverovi teď bude, aby přežil a dal všechno do pořádku. Pro rozmazleného milionářského synka je to nelehký úkol, ale nějak se s ním popasuje a po pěti letech se mu podaří z toho ošklivého místa odejít a vrátit se domů. Jako jiný a lepší člověk. Osvalený, větrem a mnohými bitvami ošlehaný emobišík hustodémon hrdina. S posláním!

Po návratu do rodné hroudy zjišťuje, že on není jediný, kdo se změnil. Každý se s jeho smrtí vypořádal trochu jinak a po svém. Nehledě na to, že jeho bývalá přitelkyně a její otec ho tak trochu nenávidí.

Tyto drobnosti ho však nemůžou odradit od jeho poslání. Sotva vybalí kufry, nasadí si na hlavu zelenou kápi, přes rameno přehodí luk a toulec se šípy a po nocích se vydává lovit ty, kdo zklamali jeho město.

Buďme upřímní. Arrow není žádné velké umění nebo snad něco, co tu ještě nebylo. Ale kdo má rád komiksy, maskované kchůl superhrdiny a nenáročnou zábavu, tomu se seriál bude líbit.
Jednou z nevýhod je to, že role se evidentně obsazovaly podle vzhledu a nikoli podle hereckého umění. U akčních scén to nevadí. Ty ubíhají v sympatickém a svižném tempu. Horší je, když mají herci mluvit a hrát nějaké emoce. Naštěstí dialogy nejsou napsané úplně stupidně a kýčovitě (i když i takové se najdou), takže to nepůsobí nechtěně humorně, ale prostě jen... průměrně zahrané.

Hlavní hrdina je krásný chlap s ostře řezanými rysy i svaly, bohužel mimo akční scény působí dost křečovitě, jako robot. Já bych vám řekla, jako co mi to připadá... ale mám to zakázané (ale týká se to jistého předmětu umístěného v jistých partiích jeho těla).

Postavy jsou psané sympaticky, dialogy nejsou nikdy tak dlouhé, aby se u nich člověk mohl začít nudit nebo se nad nimi musel začínat nějak hlouběji zamýšlet. To byste totiž našli hromadu věcí, které spolu nesedí nebo si odporují. Takže pokud se na seriál začnete dívat, nezamýšlet se. :)

Děj začíná okamžikem, kdy si Oliver "stopne" zbloudilou rybářskou loď a vrací se domů. O jeho pobytu na ostrově se dozvídáme z flashbacků, které se celým seriálem (nebo alespoň jeho první řadou) prolínají. Za sebe musím říct, že flashbacky jsou jednoznačně nejlepší částí seriálu. Oliver v nich nepůsobí strnule, jsou hodně akční, mají zajímavý děj a Oliver v nich vypadá jako Dexter :)). Navíc dost trpí, na to se dobře dívá. Z toho vyplývá, že nejlepší byl díl, kdy  (SPOILER SPOILER) byl hlavní hrdina v přítomnosti v komatu a celý díl byl jeden velký flashback. Rozhodně by mohl být v komatu častěji.

V době psaní této "recenze" je venku čtrnáct dílů první sezóny a už je jisté, že bude i sezóna druhá. Osobně se na tento seriál dívám kvůli kombinaci akčních scén maskovaného hrdiny, kdy vypadá vážně hustě a flashbacků z ostrova, které jsou zase zajímavé příběhově a co do Oliverova vývoje. Ta část, kde se řeší rodinné i jiné vztahy, vůbec zajímavá není a naštěstí je minoritní. Trochu se obávám, jak dlouho jim flashbacky vydrží a zda dokážou udržet jejich tempo. V případě, že od nich časem upustí, doufám, že jejich místo zaberou další akční scény. Jo a Oliver hodně cvičí a posiluje - je to jako s prací - je strašně zábavné pozorovat, když to dělá někdo jiný :)

Seriál je natočený podle komiksu od DC jménem Green arrow. Jeho první díl vyšel už v roce 1941. Tvůrci seriálu se nijak nesnaží kopírovat púvodní děj. Zcela si ho přizpůsobili svým představám. V ději však nechávají mnoho referencí na Green arrow i ostatní komiksy od DC (a jejich zfilmované alternativy), takže komiksoví znalci si jistě přijdou na své.

Arrow bych doporučila lidem, kterým nevadí jednoduchá zábava, předvídatelné charaktery a maximálně hustý superhrdina s chraplavým hlasem (a lukem!). A také komiskovým fanouškům.
Naopak se nejspíš nebude líbit těm, kteří od seriálu očekávají kompaktní, promyšlený a nepředvídatelný děj plný nečekaných zvratů, skvělé herecké výkony a komplikované charaktery.

Už chápete, když říkám, že je hustý? :)