3. června 2010

Ticho před bouří?

Před nedávnem jsem svůj blog aktualizovala celkem často. Zvykli jste si na to? No to jste neměli :) U mě je frekvence příspěvků (přirozeně) ovlivněná tím, co zrovna dělám. A paradoxně jsem toho na blog sepsala nejvíc v práci. A teď jsem co? Bez práce.

Ta minulá byla prostě super. Nic co bych chtěla dělat následujících několik let, to chraň bůh (nebo nějaká jiná vyšší entita), ale bavilo mě to. Jen jsem zadanou práci většinou stihla dřív, než mi byl šéf schopný zadat něco dalšího. Takže jsem často čekala a měla jsem čas přemýšlet o nepracovních věcech. A psaní na blog mi přišlo jako správný kompromis mezi flákáním se a vykazováním produktivní (a užitečné) činnosti. Navíc je to pro mě jistý druh relaxace.

A teď když nechodím do práce, tak už nemám čas, který musím strávit na určitém místě a na něco čekat. Tudíž nemám potřebu vyplnit tu dobu alespoň přibližně smysluplnou činností. Jsem přece doma a můžu/musím dělat tolik jiných věcí. Cokoli, na co si vzpomenu a co nemůžu dělat, když chodím denně do práce. Asi všichni víte, jak to dopadá. Nedělám nic. Alespoň ne nic užitečného.

Nějak mě nic nebaví. Možná to bude i tím počasím. Venku je ošklivě, stále prší nebo je vlhko a stále tma. Chybí mi sluníčko a teplé počasí. Jaro. Něco, co mi vrátí energii a chuť něco vytvářet. V takovém počasí lituju, že nemám krb a ušák. Krásně bych se u něj vyjímala s knihou nebo pletením.

Snad vyjde nějaké z těch míst, co mám rozjednané. Některá vypadají zajímavě a myslím, že bych se tam i naučila pár novým věcem. I když bych nejspíš nemohla psát blogspoty v pracovní době :) Ale o tom to není. Jsem nervózní, když nemám delší dobu práci. A taky vcelku protivná.

Nedávno jsme taky s dfoxem učinili zásadní rozhodnutí. Někteří už to asi víte. Pro ty ostatní - chystáme přírůstek. Bude to roztomilá malá slečna a bude se jmenovat Karin. Je to kočičí dáma z Liberce a strašně se na ni těšíme. Tedy já a dfox. Jestli se těší i Silver, to netušíme. V tomto směru se tváří dosti indiferentně. Každopádně mám dojem, že s příchodem Karin do naší domácnosti přibyde i příspěvků tady na blogu. Možná dokonce založím novou rubriku "vydrápáno do nábytku" :) Silver prostě nějakého kočičího parťáka potřebuje. Je na něm znát, že naše společnost jeho kočičí jasnosti nestačí. Asi mu bude chvíli trvat, než si zvykne, ale jsem optimista - on je (určitě tam někde hluboko) uvnitř společenský a aktivní kocour :)
A to je ona, sladká Karin:



Taky se pomalu přibližuje chvíle, kdy vám obrazově přiblížím, jak teď vlastně bydlím. Zatím to tu je provizorní, ale plánuju sepsat příspěvek o tom, jak jsme poloprázdný byt předělali na bydlení podle našich představ. Poctivě fotím mezistádia a až se to celé začne blížit mým představám, tak se pochlubím. Jak si mnozí z vás možná domyslí, moje představy jsou velice konkrétní a velice specifické :) Jejich konkrétní podobu si nechám až na ty fotky. Pokud se mi povede vše realizovat k mojí spokojenosti, tak se máte na co těšit ^_____^