Tak, a máme za sebou další Akicon! Už podruhé jsem tuto příjemnou podzimní akci poctila svojí návštěvou. A tentokrát jsem si dala předsevzetí, že report z něj nenechám rozepsaný a nikdy nedopsaný, jak se to stalo s tím z Akiconu 2007. A čím dřív se do reportu pustím, típ je větší pravděpodobnost, že ho dokončím.
Jelikož tak polovina Manga-fan propadla geocachingu, uspořádali jsme v Praze rovnou takové malé keškování. Měli jsme jít minimálně čtyři, ale nakonec jsme šli jen já a Koťátko. Ale vezměme to pěkně popořadě.
Čtvrtek
Z Hradce jsem vyjela kolem páté, v Pardubicích jsem měla nastoupit ke Kotěti do vlaku a společně pak dojet do Prahy, kde nás měla vyzvednout Lusi.
Vlak neměl žádně zpoždění a Kotě jsem našla taky hned. V kupé měli strašně přetopené. Naštěstí jsem dostala napít, takže jsem tam neumřela ^^ Cestou jsme si povídali, dělali jsme si srandu ze spousty věcí a vůbec jsme se skvěle bavili. A taky jsme málem vystoupili už na Vysočanech ^^;
Na nádraží jsme měli mírné logistické problémy, nemohli jsme se s Lusi najít. Ale nakonec vše dobře dopadlo, Kotě ji osockoval o drobné na lístek a jelo se k ní domů.
Tam jsme dokonce dostali i večeři - výbornou bramborovou polívku (tímto skládám Lusiiné mamince poklonu a děkuji jí za to, jak se o nás starala).
Sice docela nepříjemně pršelo, přesto jsme se statečně vydali hledat kešku kousek od Lusiiného domu, kterou prý neodlovila ani na několikáté. Tentokrát jsme se vybavili i židličkou.
Keška měla být někde na pilíři sloupu. Po půlhodinovém moknutí jsme odhadem lokalizovali její přibližnou polohu, ale neměli jsme odvahu tam lézt - všechno tam klouzalo a ani jednomu z nás se nechtělo spadnout na nějakou barrandovskou výpadovku pod námi. Takže jsme se zklamaně odšourali zpět k Lusi. Příště tě dostaneme, zákeřná keško!
Tam jsme si povídali, prohrabávali Lusiiné věci, udělali trochu nepořádek a já jsem pak zbytek dne strávila hraním Osu! - přesně v tomto momentě jsem si vytvořila závislost na beatmapě Still alive, která trvá dodnes ><
Kotě byl ještě trochu nemocný, tak šel spát dřív, já jsem se k němu připojila asi o půl hodiny později. Správně, spali jsme na jednom gauči, Lusi nevyhrožovala nadarmo. Ale bylo hodný a ani se moc netulil ^^
Žádné komentáře:
Okomentovat