Že by krize blogískové identity?

Kdyby můj blog měl rubriku O ničem, tenhle příspěvek by do ní dozajista patřil. Je to snad poprvé za celou dobu, co mám chuť vyplodit sem nějaký slovní průjem. Tedy ne že by ostatní mé příspěvky tady takové nebyly, ale u těch je to nechtěné :)

Je to nějaký ten čas, co jsem se dokopala k tomu nacpat všechny své sledované weby do RSS čtečky. Jsou to většinou blogy různých mně známých i neznámých lidí. Všímám si, že poslední dobou čím dál častěji spousta z nich píše o tom, co poslední dobou dělají, co je trápí, kde byli, koho tam potkali, co měli na sobě, co si dali dobrého k jídlu, jakou hudbu zrovna mají v mp3 přehrávači, co je štve, co jim udělalo radost... a já si říkám, jestli bych třeba neměla taky něco takového plodit.

Neustále dělám tolik věcí, že bych potřebovala vraceč času, abych stíhala všechny, které potřebuji, ve vyrábění momentálních trápení jsem mistr, není týdne, kdy bych alespoň tři akce nenavštívila, zajímavého oblečení, bot a kabelek mám tolik, že bych si zfleku mohla založit fashion blog a plevelit internet dalšími cvaky jistě prudce originálních "outfitů", jiné než dobré jídlo nejím, mp3 přehrávač tu (asi) taky někde mám, štve mě tolik věcí, že bych o tom mohla psát knihy, radost mi tam taky nějaké to cizí neštěstí udělá... jenže když si to představím, tak samu za sebe mě napadnou nejdřív výkřiky hrůzy jako "proboha, to nemůžeš těm lidem udělat!" a pak se sama sebe zeptám - Četl by to někdo? Zajímá to vůbec někoho? Zajímá to tebe na jiných blozích nehledě na to, jestli to aktivně čteš nebo ne? A odpověď je - velmi zřídka. Lidi prostě na svým blozích většinou řeší kraviny. I já je teď řeším. Ale já jsem na to aspoň na začátku příspěvku upozornila.

Tímto jsem uspokojila svoji potřebu obohatit internety dalším textem úplně o ničem a teď mě omluvte, jdu si přerovnat botník. Hned pak si najdu nějaké články na téma "Učíme se psát v krátkých větách", případně "Souvětí na 12 řádků nejsou cool".