Když jsem tedy zjistila, že mě ve Scale nikdo nečeká, otočila jsem se na druhý bok a spala jsem dál. V devět už jsem ale vstát musela, opět jsem spáchala ranní hyenu (abyste viděli, že to minule opravdu nebyl překlep :) ), vzala všechny svoje věci a zamířila směrem ke Scale.
Tam jsem konečně měla možnost chvíli mluvit s Pet! Už jsem se bála, že k tomu nedojde. Bohužel taky měla napilno, takže jsem jí ani nestihla pochválit sukni (tu moji) a šaty (které měla na sobě). Vypadala v nich ještě křehčeji, porcelánověji a panenkovsky než jindy. Když jsem ty šaty viděla, říkala jsem si, že jsou určitě z nějakého drahého japonského butiku. Byla jsem v šoku, když jsem se později dozvěděla, že to je její vlastní výroba. Opravdu klobou dolů.
Prošla jsem se po kině, pozdravila se s několika lidma a pak se vkradla do promítací místnosti. Jako org jsem se samozřejmě vkrádat nemusela, ale prevence je prevence :) Objevila jsem tam většinu naší pražské výpravy. Čas do ukončení jsem tedy strávila v promítací místnosti.
Na oficiální ukončení jsem se zhruba v půlce přesunula do sálu a po delší době se posadila. Zůstala jsem i na Trpaslíkovu dražbu obrazu, který vznikl přímo na Animefestu. Úspěšný dražitel ho získal mám dojem za 1300kč.
Myslela jsem si, že po ukončení pomůžeme s úklidem, ale nikdo se k tomu moc neměl - všichni byli nějací hladoví. Tak jsme posbírali snad všechny členy mňangačiči, co na Animefestu v tu chvíli byli a devyx nás zavedl do nějaké daleké restaurace na jídlo. Prý tam tradičně zakončují Animefest. Aspoň že to bylo blizko auta :)
Oběd byl výborný, nebylo mu co vytknout. Mi stačila polívka a špenát, ale někteří další si labužnicky dali i zákusek. Kromě toho, že mi spadla visačka do špenátu, se během jídla nic zajímavého nedělo. Probírali jsme Animefest, hodnotili organizaci a vyměňovali si svoje zážitky.
Po jídle šla většina na nádraží, my jsme se od nich odpojili a zamířili jsme k autu. Tentokrát jsem zcela rezolutně prohlásila, že chci sedět vepředu. Nebylo to ode mě hezké, že jsem muže nechala, aby se mačkali vzadu, na druhou stranu - je to jen jednou za rok :)
Zpáteční cesta opět proběhla hladce. Před Prahou jsme včas odhalili zácpu a sjeli jsme z dálnice. Jednou jsme mírně zabloudili, ale hned jsme se zase našli. Na Chodově jsme vyložili Mantu a Wolfiiho. Mě devyx dovezl až před dům, za to mu moc díky. Byla jsem tak unavená, že bych asi usnula při chůzi, muset jít nějakou delší trasu. Doma jsem dala dfoxovi pusu, převlékla jsem se do pyžama a následujících několik hodin jsem strávila spánkem.
Jaké tedy bude mé hodnocení letošního AF? Popravdě, moc se toho nedozvíte. Nevím, co bych měla hodnotit. Jak jste si přečetli, byla jsem většinou na službě nebo mimo con. Programu jsem viděla minimum. Po organizační stránce byl pro mě con zase velkou zkušeností. Lidi z týmu v Bakalovi byli většinou schopní a spolupracovalo se mi s nimi moc dobře. S týmem ze Scaly jsem se do kontaktu moc nedostala, tak nevím, jak to probíhalo tam. Věřím, že si všichni zapamatují to, co se letos povedlo a poučí se z toho, co se moc nepovedlo a přístí Animefest tak bude (ještě) lepší, než ten letošní.
Žádné komentáře:
Okomentovat