12. července 2008
9. června 2008
Nové udělátko pro Jabber
Už delší dobu scháním nějak widget pro Jabber, které dokáže zobrazit status uživatele a taky jeho status hlášku. Taky jsem přemýšlela o něčem, co by na webu ukazovalo, co mi zrovna hraje.
Pár takových věcí sice existuje, ale nepřišly mi příliš použitelné. Nechtěla jsem si zaneřádit blog spoustou cizího kódu od různých zdrojů.
Ale teď jsem narazila na udělátko, které je nad nimi všemi ^^ Je dostupné pro uživatele jabbimu. Umí zobrazit status hlášku, jeho právě hrající skladbu, náladu a co zrovna dělá.
Na svědomí ho mají Zenek a Sef. U nich na blogu najdete více informací včetně návodu k použití ^^.
Pár takových věcí sice existuje, ale nepřišly mi příliš použitelné. Nechtěla jsem si zaneřádit blog spoustou cizího kódu od různých zdrojů.
Ale teď jsem narazila na udělátko, které je nad nimi všemi ^^ Je dostupné pro uživatele jabbimu. Umí zobrazit status hlášku, jeho právě hrající skladbu, náladu a co zrovna dělá.
Na svědomí ho mají Zenek a Sef. U nich na blogu najdete více informací včetně návodu k použití ^^.
7. června 2008
Animefest 2008 - neděle
Spánek mě chytil až když se mělo vstávat ^^ Ale když jsem si dala snídani a pár písniček na DDR, tak mě to celkem rychle přeslo.
Ráno nás opustili slováci, kteří spěchali na vlak. Nakonec jsme zbyli jen já, ledman, serita, lusi, neko-kun a rusel. Ještě než jsme odešli na koleje pro věci, podívali jsme se na pár dílů Vampire knight, poslechli si rozloučení a podívali se na šílenou dražbu posledního přívěsku na klíče. Nějaký kluk ho získal za 1000kč O.o
U ledmana na kolejích jsem si rychle sbalila a vysprchovala se, a už se spěchalo na vlak. Ten měl zpoždění snad 15min.
Ve vlaku jsme s lusi chvíli diskutovaly, potom jsme obě usnuly. Já jsem musela v Pardubicích čekat půl hodiny na další spoj.
Když jsem dorazila domů, jen jsem se najedla a usnula.
Ráno nás opustili slováci, kteří spěchali na vlak. Nakonec jsme zbyli jen já, ledman, serita, lusi, neko-kun a rusel. Ještě než jsme odešli na koleje pro věci, podívali jsme se na pár dílů Vampire knight, poslechli si rozloučení a podívali se na šílenou dražbu posledního přívěsku na klíče. Nějaký kluk ho získal za 1000kč O.o
U ledmana na kolejích jsem si rychle sbalila a vysprchovala se, a už se spěchalo na vlak. Ten měl zpoždění snad 15min.
Ve vlaku jsme s lusi chvíli diskutovaly, potom jsme obě usnuly. Já jsem musela v Pardubicích čekat půl hodiny na další spoj.
Když jsem dorazila domů, jen jsem se najedla a usnula.
6. června 2008
Animefest 2008 - sobota
Ledman mě varoval, že ráno do jeho pokoje svítí sluníčko a většinou ho to vzbudí. Ale ubezpečil mě, že na moji postel svítit nebude. No... ráno jsem se vzbudila v pět hodin a jediná postel, na kterou intenzivne svítilo slunce, byla ta moje !! Kluci už taky nespali, tak jsme se začali připravovat na dlouhý pobyt v promítacích sálech. S holkama jsme měli sraz v sedm hodin. Chtěli jsme jít na nádraží pro justyho, Kotě, Trin, Connie a Sušenku a vyhnout se tomu hlavnímu davu, ktery měl přijet vlakem od Prahy.
Holky bohužel zaspaly, takže museli čekat oni na nás. Ale hlavnímu davu jsme se vyhnuli. Justy hned na nádraží dostal ouska. Moc mu slušely.
Hintzu nám radil, ať se přijdeme registrovat k němu do sálu B.Bakaly. Prý tam bývá mnohem méně lidí. Když jsme dorazili, opravdu tam nikdo nebyl. Dokonce ani organizátoři -__- Čekání jsme si zkracovali povídáním, hloupostma a povídáním. Na chvíli se k nám připojili i Tai s Chimérou, ale brzo odešli do Scaly.
Pak dorazili organizátoři a mohlo se začít. Šlo to docela rychle. Justy byl zklamaný z toho, že dostal visačku s bishíkama a šel si ji vyměnit za poprsí asuky. Vypadal mnohem spokojeněji. Už takhle ráno jsme si všimli, že je všude nějak moc Naruto fanu. A časem se to zhoršovalo ^^
Šli jsme se mrknout, co promítají. Ale byla to blbost, takže jsme po prvním díle odešli pryč.
Na chodbě jsme okoukli přítomné cosplaye a vyrazili jsme do Scaly. Už z dálky jsme viděli davy lidí. Uvnitř na nás už moc kyslíku taky nezbývalo.
Na řadě bylo zahájení a soutěž v AMV. Kupodivu jsme se všichni vlezli hned do první řady. Můj vztah k AMV je spíš vlažný, víc mě lákalo DDR, které bylo před sálem. Domluvila jsem se s neko-kunem a vyrazili jsme na něj. Bohužel ještě nebylo v provozu, čekalo se na klávesnici. Alespoň jsem si vyfotila S'Tsung. Měla nádherný cosplay Yuny z FF. Také jsme chvíli pokecaly.
Pak už někdo přinesl klávesnici, takže se mohlo skákat. V mém cosplayi to nebylo příliš pohodlné. Litovala jsem, že jsem nezvolila nějaký cosplay s méně spodničkami ^^ Stihli jsme si zaskákat tři písničky, potom se vyrazilo do Bakaly na přednášku o Anime pro dívky.
Z toho, jak Agony a Rinoa mluvily o jednotlivých žánrech, jsem měla dojem, že jsem viděla samé netypické zástupce ^^ Prostě s mnoha věcmi jsem s nimi nesouhlasila. Ale jinak to bylo zajímavé.
Museli jsme odejít dřív, protože nám ve Scale začínala cosplay soutěž. Z naší skupinky se účastnila jen lusi, která měla cosplay Sunako-chan. Také jsem se chtěla účastnit, ale v pravidlech stálo, že se musí jednat o konkrétní postavu. Já jsem byla pouze no-name maidka. I když jedna holka měla cosplay "vlasy kytaristy a tělo zpěváka z jedné japonské skupiny, jejíž jméno si nepamatuju". Trochu mě to mrzelo, ale cosplayů bylo stejně hrozně moc a na nějaký další bezejmenný by stejně nikdo asi neměl náladu ^^
Úroveň cosplayů byla většinou vysoká, i když se našly nějaké ty úlety. Bylo jich přes 30, z toho někteří přišli rovnou na pódium bez předchozí registrace. Trpaslík už je nechtěl pustit na pódium, ale obecenstvo ho přemluvilo, aby je nechal. Já bych je už nepustila ^^
Ledman odešel driv, protože se chtěl účastnit soutěže Sedm samurajů a my jsme za ním měli přijít. Během cosplay soutěže dorazil i Rusel. Dokonce se nám vrátila i connie, která šla nakupovat.
Justy nám přivezl vlastoruční sushi, tak jsme zašli do blízkého parku. Akorát se úplně zapomnělo na Ledmana -___- Na soutěž jsme přišli až v posledních pár minutách. Docela mě to mrzelo. Ale to sushi...
Po soutěži jsem se dozvěděla, ze začíná workshop, na který jsem se předem přihlásila. Opustila jsem tedy ostatní a následovala hintzua do místnosti pro orgy. Workshop se zabýval hlavně věcmi ohledně vedení libovolného projektu, představil některé z metodik, role lidí v týmech, různé nástroje pro vedení projektu. Workshop měl trvat hodinu, ale trval mnohem déle. Každopádně vůbec nelituju, že jsem se ho účastnila. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, taky jsem si pár věcí uvědomila.
S ostatními jsem se potkala až na přednášce Obyčejné kouzlo příběhů od Lišáka. Sice jsem přišla uprostřed, ale i tak jsem si ji užila.
Potom mělo být vyhlášení výsledků, ale já jsem se zdržela na DDR a potom už sál vypadal děsivě plný. Tak jsem zůstala na DDR.
Po vyhlášení se ke mně na chvíli přidal neko-kun a lusi, ostatni šli naproti slovákům, kteří ještě měli přijet.
Setkali jsme se s nimi na konci přednášky Jak mluvit od Greka. Vypadala zajímavě. Po této přednášce nás pozval Hintzu do místnosti pro orgy. Seděli jsme tam až do doby, kdy se ve vedlejším sale mělo promítat yaoi. Já a lusi jsme se šly podívat, kolik přišlo kluků a hintzu nás tam zákeřně zamknul. Přemýšleli jsme o útěku hlavním vchodem, ale přislo nám to potupné. Tak jsme si sedly a řekly si, že si kdyžtak zakryjeme oči ^^
Naštěstí to bylo docela měkké, místy i docela vtipné. Moje první yaoi v životě. A doufám, že i poslední.
Když jsme se vrátily do orgové místnosti pro věci, nikdo tam nebyl. Ani lusiny věci. Ostatní se prý vydali na Špilberk a lusiny věci vzali s sebou. Moji tašku přehlédli. Serita a Ondra se nakonec vrátili a chtěli jsme jít na DDR. To už ale bylo uklizené. Sedli jsme si na chodbu a povídali jsme si. Přisedla si k nám i InsaneGirl se svými kamarádkami. Bylo to fajn.
Asi za hodinu dorazili i ostatní a řekli jsme si, že se už přesuneme do sálu, kde právě začínalo noční promítání. Nejdřív bylo pár dílů Minami-ke, které jsem už viděla. Potom se promítal celý Moyashimon. Ten jsem dosud neviděla a výborně jsem se u něj bavila. Usnula jsem tak na hodinu.
Holky bohužel zaspaly, takže museli čekat oni na nás. Ale hlavnímu davu jsme se vyhnuli. Justy hned na nádraží dostal ouska. Moc mu slušely.
Hintzu nám radil, ať se přijdeme registrovat k němu do sálu B.Bakaly. Prý tam bývá mnohem méně lidí. Když jsme dorazili, opravdu tam nikdo nebyl. Dokonce ani organizátoři -__- Čekání jsme si zkracovali povídáním, hloupostma a povídáním. Na chvíli se k nám připojili i Tai s Chimérou, ale brzo odešli do Scaly.
Pak dorazili organizátoři a mohlo se začít. Šlo to docela rychle. Justy byl zklamaný z toho, že dostal visačku s bishíkama a šel si ji vyměnit za poprsí asuky. Vypadal mnohem spokojeněji. Už takhle ráno jsme si všimli, že je všude nějak moc Naruto fanu. A časem se to zhoršovalo ^^
Šli jsme se mrknout, co promítají. Ale byla to blbost, takže jsme po prvním díle odešli pryč.
Na chodbě jsme okoukli přítomné cosplaye a vyrazili jsme do Scaly. Už z dálky jsme viděli davy lidí. Uvnitř na nás už moc kyslíku taky nezbývalo.
Na řadě bylo zahájení a soutěž v AMV. Kupodivu jsme se všichni vlezli hned do první řady. Můj vztah k AMV je spíš vlažný, víc mě lákalo DDR, které bylo před sálem. Domluvila jsem se s neko-kunem a vyrazili jsme na něj. Bohužel ještě nebylo v provozu, čekalo se na klávesnici. Alespoň jsem si vyfotila S'Tsung. Měla nádherný cosplay Yuny z FF. Také jsme chvíli pokecaly.
Pak už někdo přinesl klávesnici, takže se mohlo skákat. V mém cosplayi to nebylo příliš pohodlné. Litovala jsem, že jsem nezvolila nějaký cosplay s méně spodničkami ^^ Stihli jsme si zaskákat tři písničky, potom se vyrazilo do Bakaly na přednášku o Anime pro dívky.
Z toho, jak Agony a Rinoa mluvily o jednotlivých žánrech, jsem měla dojem, že jsem viděla samé netypické zástupce ^^ Prostě s mnoha věcmi jsem s nimi nesouhlasila. Ale jinak to bylo zajímavé.
Museli jsme odejít dřív, protože nám ve Scale začínala cosplay soutěž. Z naší skupinky se účastnila jen lusi, která měla cosplay Sunako-chan. Také jsem se chtěla účastnit, ale v pravidlech stálo, že se musí jednat o konkrétní postavu. Já jsem byla pouze no-name maidka. I když jedna holka měla cosplay "vlasy kytaristy a tělo zpěváka z jedné japonské skupiny, jejíž jméno si nepamatuju". Trochu mě to mrzelo, ale cosplayů bylo stejně hrozně moc a na nějaký další bezejmenný by stejně nikdo asi neměl náladu ^^
Úroveň cosplayů byla většinou vysoká, i když se našly nějaké ty úlety. Bylo jich přes 30, z toho někteří přišli rovnou na pódium bez předchozí registrace. Trpaslík už je nechtěl pustit na pódium, ale obecenstvo ho přemluvilo, aby je nechal. Já bych je už nepustila ^^
Ledman odešel driv, protože se chtěl účastnit soutěže Sedm samurajů a my jsme za ním měli přijít. Během cosplay soutěže dorazil i Rusel. Dokonce se nám vrátila i connie, která šla nakupovat.
Justy nám přivezl vlastoruční sushi, tak jsme zašli do blízkého parku. Akorát se úplně zapomnělo na Ledmana -___- Na soutěž jsme přišli až v posledních pár minutách. Docela mě to mrzelo. Ale to sushi...
Po soutěži jsem se dozvěděla, ze začíná workshop, na který jsem se předem přihlásila. Opustila jsem tedy ostatní a následovala hintzua do místnosti pro orgy. Workshop se zabýval hlavně věcmi ohledně vedení libovolného projektu, představil některé z metodik, role lidí v týmech, různé nástroje pro vedení projektu. Workshop měl trvat hodinu, ale trval mnohem déle. Každopádně vůbec nelituju, že jsem se ho účastnila. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, taky jsem si pár věcí uvědomila.
S ostatními jsem se potkala až na přednášce Obyčejné kouzlo příběhů od Lišáka. Sice jsem přišla uprostřed, ale i tak jsem si ji užila.
Potom mělo být vyhlášení výsledků, ale já jsem se zdržela na DDR a potom už sál vypadal děsivě plný. Tak jsem zůstala na DDR.
Po vyhlášení se ke mně na chvíli přidal neko-kun a lusi, ostatni šli naproti slovákům, kteří ještě měli přijet.
Setkali jsme se s nimi na konci přednášky Jak mluvit od Greka. Vypadala zajímavě. Po této přednášce nás pozval Hintzu do místnosti pro orgy. Seděli jsme tam až do doby, kdy se ve vedlejším sale mělo promítat yaoi. Já a lusi jsme se šly podívat, kolik přišlo kluků a hintzu nás tam zákeřně zamknul. Přemýšleli jsme o útěku hlavním vchodem, ale přislo nám to potupné. Tak jsme si sedly a řekly si, že si kdyžtak zakryjeme oči ^^
Naštěstí to bylo docela měkké, místy i docela vtipné. Moje první yaoi v životě. A doufám, že i poslední.
Když jsme se vrátily do orgové místnosti pro věci, nikdo tam nebyl. Ani lusiny věci. Ostatní se prý vydali na Špilberk a lusiny věci vzali s sebou. Moji tašku přehlédli. Serita a Ondra se nakonec vrátili a chtěli jsme jít na DDR. To už ale bylo uklizené. Sedli jsme si na chodbu a povídali jsme si. Přisedla si k nám i InsaneGirl se svými kamarádkami. Bylo to fajn.
Asi za hodinu dorazili i ostatní a řekli jsme si, že se už přesuneme do sálu, kde právě začínalo noční promítání. Nejdřív bylo pár dílů Minami-ke, které jsem už viděla. Potom se promítal celý Moyashimon. Ten jsem dosud neviděla a výborně jsem se u něj bavila. Usnula jsem tak na hodinu.
5. června 2008
Animefest 2008 - Pátek
Animefest je akce, o které jsem už hodně slyšela - většinou to bylo pozitivní. Řekla jsem si tedy, že letos tam nemůžu chybět. Podle toho, co říkali organizátoři, tak se registrovalo kolem 900 lidí.
Do Brna jsem se vypravila už v pátek. V sobotu bych musela vstávat uz v pět hodin a to mě děsilo. Navíc v programu AF nezbývá žádné místo na spánek, takže jsem přemluvila ledmana a mohla jsem přespat u něj. Společně se mnou přijeli ještě Lusi a Marcus.
Ráno jsem ještě ve spěchu dodělávala poslední věci do školy, ve spěchu si sbalila a vyžehlila svůj cosplay. Pak jsem musela utíkat na vlak. Cestu do Pardubic jsem si zpříjemňovala poslechem OST z Becka.
V Pardubicích jsem přestoupila na rychlík od Prahy, ve kterém jela i lusi, takže zbytek cesty nam krásně uběhl.
V Brně už na nás čekal zbytek - ledman, Marcus, Serita a Sušenka. I se zavazadly jsme se šli podívat, kde je vlastně kino Scala a sál B.Bakaly. Já jsem to stejně do druhého dne zapomněla ^^. Serita nás pak neomylně zavedla do moc příjemné restaurace v námořnickém stylu. Dlouho jsme se tam nezdrželi, museli jsme ještě vyrobit kočičí ouška pro justyho. Doprovodili jsme Sušenku na autobus a pěšky jsme šli k ledmanovi na koleje.
Tam nám lusi předvedla roztomilý břišní taneček, chvíli jsme si povídali a pak se dali do výroby oušek. Mysleli jsme, že to bude za chvíli hotové. Trvalo to víc jak 2h a ještě jsme museli improvizovat. Moje lepidlo na textil totiž nějak nelepilo. Ale pomohla sešívačka a jehla a nit ^^ Akorát to bylo pracnější. Každopádně výsledek se víc než povedl.
Lusi spala u serity a holky odešly někdy po půlnoci. Brzo po jejich odchodu jsme šli spát taky.
20. května 2008
2. května 2008
Sraz lolitek Olomouc
Podle kalendáře je jaro, počasí by mělo být hezké, tak nastal čas uspořádat první letošní loli sraz. Organizace se ujala Pet a tentokrát nás sezvala do Olomouce.
Počasí toho dne bylo spíše podzimní - foukal vítr a pršelo. Sluníčko se ukázalo až později odpoledne.
Z Hradce jsem vyjížděla kolem osmé hodiny, do Olomouce jsem dorazila před desátou. Byla jsem překvapená, kolik se nás nakonec sešlo, čekala jsem mnohem méně lidí. Některá děvčata byla oblečená hodně nalehko. Musela jim být hrozná zima. Ale chápu, že musely ukázat, jaké mají krásné šaty :)
Po krátkém představování a objímání jsme vyrazili směrem do centra. Po cestě Pet aktivně fotila a dokonce vlezla do polorozpadlého domu, kde mohly byt moc krásné fotky, kdybychom měli lepší foťák. Takhle je většina fotek z toho místa tmavých, rozmazaných nebo nepřirozeně osvětlených bleskem.
V historickém centru se udělalo pár fotek u kašny a jelo se do obchodního centra Olympia. Tam jsme strávili většinu dne.
Po cestě jsem si nejvíc povídala s Laylou. Zjistili jsme, ze jsme stejně staré a máme společné i další věci :) Jako třeba anime a lolita módu :)
Nejdřív jsme si zašli na oběd. Dala jsem si výborný vepřový gyros s nudlema. Po jídle jsme si chvíli povídali a pak jsme vyrazili po obchodech.
Nejakčnější byla opět Pet, která se ztrácela a pak objevovala s různými zakoupenými předměty. Já jsem si koupila jen černé tričko s neznámou bishinkou.
Z Olympie jsme jeli vyprovodit Laylu a Aiko na nádraží a počkali jsme s nimi, dokud jim nepřijede bus. Zamávali jsme jim a vydali jsme se opět do centra hledat nějakou čajovnu. Po cestě jsme navštívili kostel a rozhlednu. Já jsem čekala dole, protože se mi nechtělo šlapat 300 schodů :)
Potom jsme konečně našli moc útulnou čajovnu a mohli si odpočinout po celodenním chození.
Moc dlouho jsme se ale nezdrželi, protože polovina z nás musela spěchat na autobus a druhá polovina šla k Hikaru koukat na yaoi ^^;
Já jsem byla mezi těmi, kteří jeli domu. Chci poděkovat Ludwigovi, ze se mnou počkal na vlak.
Počasí toho dne bylo spíše podzimní - foukal vítr a pršelo. Sluníčko se ukázalo až později odpoledne.
Z Hradce jsem vyjížděla kolem osmé hodiny, do Olomouce jsem dorazila před desátou. Byla jsem překvapená, kolik se nás nakonec sešlo, čekala jsem mnohem méně lidí. Některá děvčata byla oblečená hodně nalehko. Musela jim být hrozná zima. Ale chápu, že musely ukázat, jaké mají krásné šaty :)
Po krátkém představování a objímání jsme vyrazili směrem do centra. Po cestě Pet aktivně fotila a dokonce vlezla do polorozpadlého domu, kde mohly byt moc krásné fotky, kdybychom měli lepší foťák. Takhle je většina fotek z toho místa tmavých, rozmazaných nebo nepřirozeně osvětlených bleskem.
V historickém centru se udělalo pár fotek u kašny a jelo se do obchodního centra Olympia. Tam jsme strávili většinu dne.
Po cestě jsem si nejvíc povídala s Laylou. Zjistili jsme, ze jsme stejně staré a máme společné i další věci :) Jako třeba anime a lolita módu :)
Nejdřív jsme si zašli na oběd. Dala jsem si výborný vepřový gyros s nudlema. Po jídle jsme si chvíli povídali a pak jsme vyrazili po obchodech.
Nejakčnější byla opět Pet, která se ztrácela a pak objevovala s různými zakoupenými předměty. Já jsem si koupila jen černé tričko s neznámou bishinkou.
Z Olympie jsme jeli vyprovodit Laylu a Aiko na nádraží a počkali jsme s nimi, dokud jim nepřijede bus. Zamávali jsme jim a vydali jsme se opět do centra hledat nějakou čajovnu. Po cestě jsme navštívili kostel a rozhlednu. Já jsem čekala dole, protože se mi nechtělo šlapat 300 schodů :)
Potom jsme konečně našli moc útulnou čajovnu a mohli si odpočinout po celodenním chození.
Moc dlouho jsme se ale nezdrželi, protože polovina z nás musela spěchat na autobus a druhá polovina šla k Hikaru koukat na yaoi ^^;
Já jsem byla mezi těmi, kteří jeli domu. Chci poděkovat Ludwigovi, ze se mnou počkal na vlak.
20. února 2008
17. února 2008
Pragocon 2008
Letošní první akce. Tam jsem nemohla chybět. Od doby, co jsem začala jezdit na cony, tak jich nebylo moc, na kterých bych chyběla ^^
Pragocon byl pro mě v mnoha ohledech jiný. Vyzkoušela jsem si spoustu nových věcí, potkala jsem mnoho nových lidí a taky pár starých známých. Doslova.
Pátek
Ten den jsem měla ještě jinou akci. Pracovní. Takže jsem do Prahy přijela už v deset ráno firemním autobusem.
Firemní akce skončila o čtvrt na čtyři. Měla končit ve tři. Venku už na mě čekal přítel. S ostatními jsme se měli sejít na nádraží. Dorazili jsme jako poslední. Nevím, jak je to možně, že vždy dorazím jako poslední ^^
S našim příchodem jsme tedy byli kompletní. Objevili se dokonce i dva nováčci - Alexandra a její kámoška Alena.
Na místo jsme trefili hned napoprvé jen díky Lusi, která je z Prahy a vedla nás ^^ Z MHD jsme vystoupili přímo před školou, kde se akce konala.
Prvním problémem bylo, jak najít místo na spaní. Měli jsme spát v tělocvičně, ale nikde jsme ji nemohli najít. Podařilo se nám to až po dvaceti minutách zoufalého bloumání po škole. Byla skoro až ve sklepě!
Ale stejně jsme přišli pozdě. Už byla přecpaná k prasknutí. Museli jsme si udělat místo násilím ^^ Oblékla jsem si svoje tričko s Kirou, které už je skoro synonymum k "tričko na skákání DDR". To byl taky náš další quest. Najít DDR. Ale nebyl nijak těžký. Stačilo následovat šipky na zdech ^^
No... taky jsem chtěla vidět nějaké přednášky. Třeba tu o Komerci v anime od Akiko. No a pak taky tu o lolita módě od Clover. Ta byla recyklovaná z FF. Ale dancepad má tu vlastnost, že lidem mění jejich základní pohled na svět. Tak dobře... můj pohled na svět ^^ Prostě jsem se rozhodla, že na ně nepůjdu. A co jsem slyšela, tak jsem nejspíš udělala dobře.
Akiko prý opět obecenstvo oblažila svými názory na věci, které nepotřebovali vědět a Cloveřiny znalosti ohledně lolita módy prý byly stejně pochybné jako v létě.
Lusi a Kotě mě přemluvili k účasti na ITG turnaji - střední obtížnost. Bylo nás tam pár a několik z nich to vzdali už v prvním kole. Zbytek z nás byli členové manga-fan a hosté ^^ Můj měsíc bez DDR se podepsal na mém výkonu. Hrála jsem fakt špatně. Třetí bylo Kotě, druhá Ještěrka a první Lusi. Gratuluju!
Po zbytek dne jsme neopustili DDR. Vyhodili nás až orgové. Chtěli jít domů a museli schovat pady.
Ledman, Saša a Alena se od nás odtrhli už na začátku. DDR je moc nezajímalo. Lusi pak odešla taky domů. Takže jsme nakonec zůstali jen tři.
Taky jsme plánovali, že půjdeme spát, ale... i přesto, že byly dvě ráno, tak lidi měli spoustu energie a pletli si spací místnost s kecacím kroužkem. A zase tak unavení, aby jsme v tom rámusu usnuli, jsme nebyli. Já a Kotě jsme se zvedli a šli jsme hledat lepší místo na spaní. Našli jsme jednu moc pěknou chodbu a přestěhovali se tam.
Bylo tam ideální přítmí, ale blbé bylo, že chodbami se rozléhal sebemenší zvuk, takže ve výsledku jsme si vůbec nepomohli. Kromě kotěte, to usnulo hned. Já a Aredhel jsme se přestěhovali zpět do tělocvičny. Už tam byla tma a přijatelné ticho. Kromě toho kecacího kroužku, no.
Sobota
Ráno jsem byla hrozně unavená. Moc jsem se nevyspala. Jak bych taky mohla... Ale nebyla jsem sama. Třeba ledman vypadal jako zombie ^^
Chtěli jsme si koupit maté, jenže bylo zavřeno. I když psali, že tam jsou nonstop -__-
Když konečně otevřeli, tak se udělala dlouhá fronta. Museli jsme čekat opravdu dlouho. Bylo to únavné a nudné. Ale na konci té ošklivé fronty mě čekalo vytoužené maté.
Kvůli tomu čekání jsme nestihli soutěž Miluj svého záporáka, chtěli jsme se účastnit jako soutěžící. Co můžu srovnávat s FF, bylo to stejné. Dokonce i někteří soutěžící.
Potom jsme si vyhlédli přednášku o japonské literatuře od Shinobi. Měli jsme hlad, ale nalákalo nás zajímavé téma. Po deseti minutách jsme usoudili, že ta fronta ráno před bufetem byla vlastně docela zábavná, a že bysme si tam mohli jít stoupnout znovu. Shinobi měla k přednášení velmi osobitý přístup. Chrlila na nás bez vysvětlení velké množství pojmů a čísel, stále říkala "bylo to moc pěkné". Taky neměla prezentaci ani obrázky. Škoda, téma bylo zajímavé.
Fronta před bufetem byla skoro nekonečná. A taky toho kyslíku tam bylo pomálu. Opravdu milé čekání. Ale díky tomu jsem se tam potkala se starým kamarádem ze střední. Neviděla jsem ho snad sto let! Opravdu moc milé překvapení. Snad se zase brzo někde potkáme.
Mezitím dorazila i Mamuša. A přivezla sushi! Moje první sushi v životě. Bylo super! Díky moc!
Po obědě skládajícího se ze sushi a maté jsme chtěli jít na další přednášku. Měli jsme to v plánu, ale... kolem prošla taková moc milá slečna a nesla obrovského kocoura. Kawaii! Kocourek byl oficiálním maskotem Andoru a slečna nás zvala na jejich divadlo. Ale bohužel jsme slíbili, že v té době budeme někde jinde. Po dvaceti minutách jsme ji konečně nechali jít a zamířili jsme na Hintzuovu přednášku.
Přišli jsme sice dřív, ale všechny židle už byly obsazené. Museli jsme stát. Ale mělo být hůř. Přednáška se jmenovala "Ty jsi to neviděl? Jak můžeš žit?!" Každý měl nějaká očekávání, ale... asi se dost lišily od reality. Chtěla bych říct, že to byla ta nejlepší přednáška z celého PGC, ale viděla jsem jen tři a z toho dvě byly Hintzuovy ^^. Každopádně přednáška byla zajímavá, zábavná, poučná, atd, atd. Hintzu mluvil o tom, co dělá kult kultem. Občas jsem měla problém ho slyšet, ale to se dalo čekat při tak velkém množství lidí.
A pak? Přece BEMANI sekce! Mělo se hrát Para Para Paradise. Vždycky jsem si to chtěla zkusit. Teda... od té doby, co jsem zjistila, že něco takového existuje ^^
Je to skvělá zábava. Možná lepší než DDR ^^ Nezdá se to, že pět senzorů ve tvaru růžové kytky přinesou člověku tolik zábavy. Šlo mi to o dost líp než Beatmania, ale přesto vidím ještě spoustu prostoru ke zlepšování ^^;
Ani jsme nechtěli odejít, ale slíbili jsme účast v soutěži Faito faito. Soutěžící ale byli losovaní. Od nás byl vylosovaný Ondra, takže jsme zůstali a fandili jsme. Proti sobě soutěžil tým cosplayerů a těch, co cosplay neměli. Soutěžili v mnoha disciplínách jako třeba kreslení, pantomima, nebo urážení/obhajování anime, které ani jeden ze soutěžících neznal.
A po téhle soutěži opět Hintzu. Tentokrát s Trpaslíkem mluvili o nových anime minulého roku. Díky nim vím, kterým anime je lépe se vyhnout.
Taky zde bylo pěkně nacpáno. Museli jsme si sednout úplně před stůl. Ale někteří lidé museli stát až v chodbě. Chudáci.
Po přednášce jsme utíkali zpět na PPP. Naše nová závislost ^^ Měli jsme štěstí, protože v té samé místnosti hráli lidi Soul calibur a nás si nikdo moc nevšímal.
Ale museli jsme opět odejít. Bylo vyhlášení soutěže Faito faito. Taky jsme probírali, kde složíme hlavu tuto noc. Do tělocvičny se nechtělo nikomu. Naštěstí nás zaslechl jeden org a dovolil nám spát v jednom z promítacích sálů. S nadšením jsme jeho nabídku přijali.
Před spaním jsme shlédli pár dílů Kaze no Yojinbo. Líbilo se mi to. Asi se mrknu na celé anime. Taky jsme měli menší hádku ohledně Dokuro-chan. Aredhel tvrdil, že žádná druhá série neexistuje. Tak jsme mu ji šli ukázat, zrovna se promítala.
Viděli jsme dva díly. První série nabízela spoustu krve, fanservisu, ecchi a nějaký ten příběh. Druhá série nabízí to samé. Kromě příběhu ^^
Aredhel tedy uvěřil a odešel spát. My jsme ještě viděli jeden díl Potemayo. Divné anime. Je to čisté (a moc roztomilé) zlo. Byli jsme ospalí a další díl bysme asi psychicky neunesli. Ale shodli jsme se, že by mohlo být zajímavé se na to někdy ve skupině dodívat ^^ Vrátili jsme se tedy do naší spací místnosti. Lusi hned usnula a já a Kotě jsme si ještě z mobilu vlezli pokecat na IRC. Ne spolu - samozřejmě. Ale byla to jen chvilka, potom jsme usnuli i my.
Neděle
Vzbudil nás Sety, když začal pouštět X movie. Nijak zvlášť mě to nezaujalo. Na můj vkus moc divných bišíků. A divný bišíky nemusím ^^
Během promítání jsme si tedy potichu sbalili a vydali jsme se na oficiální zakončení. Ještě jsme si s Lusi skočili na záchod a cestou jsme potkali skupinku lidí z otakulandu. Zrovna odcházeli. Chvilku jsme pokecali a taky jsme mezi nimi našli Ledmana. Nebyl s námi celou dobu ^^;
Zakončení trvalo asi tak minutu. Ale aspoň jsme mohli orgům zatleskat za jejich snahu a úsilí připravit pro nás tak skvělou akci. Hlavně BEMANI sekce byla úžasná ^^
Po zakončení jsme se vydali směr MHD a potom na vlak a zpátky domů.
Co říct dalšího? Akce byla opravdu povedená, užila jsem si každou minutu. Jsem ráda, že jsem konečně osobně potkala S'Tsung a mohla jsem si s ní zahrát DDR. Tak trochu se mi splnil sen. XD "Její" sekce se mi líbila nejvíc a strávila jsem tam nejvíc času. Taky jsem díky ní poznala spoustu nových her.
Všeobecnou organizaci ale už tolik chválit nemůžu. Pár námitek bych k ní měla. Hodně pokulhávalo značení. Po škole pořád bloudila spousta lidí. Taky třeba mapka by se hodila. Některé místnosti byly těžko k nalezení. Jediné, co bylo dobře značené, bylo DDR. Šipky na zdech nešly přehlédnout ^^ No další výhrady bych měla k dívčím záchodům. Proč si orgové mysleli, že holkám budou stačit v celé budově jedny WC? Kluci měli otevřené záchody na každém patře. Umíte si asi představit, jak to u nás na WC vypadalo. Fakt nechutně. No a v neposlední řadě místa na spaní. Copak netušili, kolik lidí přijde? Já myslím, že jo. Taky někoho mohlo napadnout, že jedna tělocvična stačit nebude. My jsme dorazili v pátek odpoledne a už tehdy bylo velmi těžké si najít nějaký kousek místa. Co lidi, kteří dorazili později? Viděla jsem je spát na hodně zvláštních místech - po chodbách, na schodech, v jídelně.
Ale i přes tyto mouchy si myslím, že orgové odvedli pořádný kus práce a za to jím patří můj dík.
Fotky jsem si vypůjčila od Lusi, Molíka and urzu7.
Pragocon byl pro mě v mnoha ohledech jiný. Vyzkoušela jsem si spoustu nových věcí, potkala jsem mnoho nových lidí a taky pár starých známých. Doslova.
Pátek
Ten den jsem měla ještě jinou akci. Pracovní. Takže jsem do Prahy přijela už v deset ráno firemním autobusem.
Firemní akce skončila o čtvrt na čtyři. Měla končit ve tři. Venku už na mě čekal přítel. S ostatními jsme se měli sejít na nádraží. Dorazili jsme jako poslední. Nevím, jak je to možně, že vždy dorazím jako poslední ^^
S našim příchodem jsme tedy byli kompletní. Objevili se dokonce i dva nováčci - Alexandra a její kámoška Alena.
Na místo jsme trefili hned napoprvé jen díky Lusi, která je z Prahy a vedla nás ^^ Z MHD jsme vystoupili přímo před školou, kde se akce konala.
Prvním problémem bylo, jak najít místo na spaní. Měli jsme spát v tělocvičně, ale nikde jsme ji nemohli najít. Podařilo se nám to až po dvaceti minutách zoufalého bloumání po škole. Byla skoro až ve sklepě!
Ale stejně jsme přišli pozdě. Už byla přecpaná k prasknutí. Museli jsme si udělat místo násilím ^^ Oblékla jsem si svoje tričko s Kirou, které už je skoro synonymum k "tričko na skákání DDR". To byl taky náš další quest. Najít DDR. Ale nebyl nijak těžký. Stačilo následovat šipky na zdech ^^
No... taky jsem chtěla vidět nějaké přednášky. Třeba tu o Komerci v anime od Akiko. No a pak taky tu o lolita módě od Clover. Ta byla recyklovaná z FF. Ale dancepad má tu vlastnost, že lidem mění jejich základní pohled na svět. Tak dobře... můj pohled na svět ^^ Prostě jsem se rozhodla, že na ně nepůjdu. A co jsem slyšela, tak jsem nejspíš udělala dobře.
Akiko prý opět obecenstvo oblažila svými názory na věci, které nepotřebovali vědět a Cloveřiny znalosti ohledně lolita módy prý byly stejně pochybné jako v létě.
Lusi a Kotě mě přemluvili k účasti na ITG turnaji - střední obtížnost. Bylo nás tam pár a několik z nich to vzdali už v prvním kole. Zbytek z nás byli členové manga-fan a hosté ^^ Můj měsíc bez DDR se podepsal na mém výkonu. Hrála jsem fakt špatně. Třetí bylo Kotě, druhá Ještěrka a první Lusi. Gratuluju!
Po zbytek dne jsme neopustili DDR. Vyhodili nás až orgové. Chtěli jít domů a museli schovat pady.
Ledman, Saša a Alena se od nás odtrhli už na začátku. DDR je moc nezajímalo. Lusi pak odešla taky domů. Takže jsme nakonec zůstali jen tři.
Taky jsme plánovali, že půjdeme spát, ale... i přesto, že byly dvě ráno, tak lidi měli spoustu energie a pletli si spací místnost s kecacím kroužkem. A zase tak unavení, aby jsme v tom rámusu usnuli, jsme nebyli. Já a Kotě jsme se zvedli a šli jsme hledat lepší místo na spaní. Našli jsme jednu moc pěknou chodbu a přestěhovali se tam.
Bylo tam ideální přítmí, ale blbé bylo, že chodbami se rozléhal sebemenší zvuk, takže ve výsledku jsme si vůbec nepomohli. Kromě kotěte, to usnulo hned. Já a Aredhel jsme se přestěhovali zpět do tělocvičny. Už tam byla tma a přijatelné ticho. Kromě toho kecacího kroužku, no.
Sobota
Ráno jsem byla hrozně unavená. Moc jsem se nevyspala. Jak bych taky mohla... Ale nebyla jsem sama. Třeba ledman vypadal jako zombie ^^
Chtěli jsme si koupit maté, jenže bylo zavřeno. I když psali, že tam jsou nonstop -__-
Když konečně otevřeli, tak se udělala dlouhá fronta. Museli jsme čekat opravdu dlouho. Bylo to únavné a nudné. Ale na konci té ošklivé fronty mě čekalo vytoužené maté.
Kvůli tomu čekání jsme nestihli soutěž Miluj svého záporáka, chtěli jsme se účastnit jako soutěžící. Co můžu srovnávat s FF, bylo to stejné. Dokonce i někteří soutěžící.
Potom jsme si vyhlédli přednášku o japonské literatuře od Shinobi. Měli jsme hlad, ale nalákalo nás zajímavé téma. Po deseti minutách jsme usoudili, že ta fronta ráno před bufetem byla vlastně docela zábavná, a že bysme si tam mohli jít stoupnout znovu. Shinobi měla k přednášení velmi osobitý přístup. Chrlila na nás bez vysvětlení velké množství pojmů a čísel, stále říkala "bylo to moc pěkné". Taky neměla prezentaci ani obrázky. Škoda, téma bylo zajímavé.
Fronta před bufetem byla skoro nekonečná. A taky toho kyslíku tam bylo pomálu. Opravdu milé čekání. Ale díky tomu jsem se tam potkala se starým kamarádem ze střední. Neviděla jsem ho snad sto let! Opravdu moc milé překvapení. Snad se zase brzo někde potkáme.
Mezitím dorazila i Mamuša. A přivezla sushi! Moje první sushi v životě. Bylo super! Díky moc!
Po obědě skládajícího se ze sushi a maté jsme chtěli jít na další přednášku. Měli jsme to v plánu, ale... kolem prošla taková moc milá slečna a nesla obrovského kocoura. Kawaii! Kocourek byl oficiálním maskotem Andoru a slečna nás zvala na jejich divadlo. Ale bohužel jsme slíbili, že v té době budeme někde jinde. Po dvaceti minutách jsme ji konečně nechali jít a zamířili jsme na Hintzuovu přednášku.
Přišli jsme sice dřív, ale všechny židle už byly obsazené. Museli jsme stát. Ale mělo být hůř. Přednáška se jmenovala "Ty jsi to neviděl? Jak můžeš žit?!" Každý měl nějaká očekávání, ale... asi se dost lišily od reality. Chtěla bych říct, že to byla ta nejlepší přednáška z celého PGC, ale viděla jsem jen tři a z toho dvě byly Hintzuovy ^^. Každopádně přednáška byla zajímavá, zábavná, poučná, atd, atd. Hintzu mluvil o tom, co dělá kult kultem. Občas jsem měla problém ho slyšet, ale to se dalo čekat při tak velkém množství lidí.
A pak? Přece BEMANI sekce! Mělo se hrát Para Para Paradise. Vždycky jsem si to chtěla zkusit. Teda... od té doby, co jsem zjistila, že něco takového existuje ^^
Je to skvělá zábava. Možná lepší než DDR ^^ Nezdá se to, že pět senzorů ve tvaru růžové kytky přinesou člověku tolik zábavy. Šlo mi to o dost líp než Beatmania, ale přesto vidím ještě spoustu prostoru ke zlepšování ^^;
Ani jsme nechtěli odejít, ale slíbili jsme účast v soutěži Faito faito. Soutěžící ale byli losovaní. Od nás byl vylosovaný Ondra, takže jsme zůstali a fandili jsme. Proti sobě soutěžil tým cosplayerů a těch, co cosplay neměli. Soutěžili v mnoha disciplínách jako třeba kreslení, pantomima, nebo urážení/obhajování anime, které ani jeden ze soutěžících neznal.
A po téhle soutěži opět Hintzu. Tentokrát s Trpaslíkem mluvili o nových anime minulého roku. Díky nim vím, kterým anime je lépe se vyhnout.
Taky zde bylo pěkně nacpáno. Museli jsme si sednout úplně před stůl. Ale někteří lidé museli stát až v chodbě. Chudáci.
Po přednášce jsme utíkali zpět na PPP. Naše nová závislost ^^ Měli jsme štěstí, protože v té samé místnosti hráli lidi Soul calibur a nás si nikdo moc nevšímal.
Ale museli jsme opět odejít. Bylo vyhlášení soutěže Faito faito. Taky jsme probírali, kde složíme hlavu tuto noc. Do tělocvičny se nechtělo nikomu. Naštěstí nás zaslechl jeden org a dovolil nám spát v jednom z promítacích sálů. S nadšením jsme jeho nabídku přijali.
Před spaním jsme shlédli pár dílů Kaze no Yojinbo. Líbilo se mi to. Asi se mrknu na celé anime. Taky jsme měli menší hádku ohledně Dokuro-chan. Aredhel tvrdil, že žádná druhá série neexistuje. Tak jsme mu ji šli ukázat, zrovna se promítala.
Viděli jsme dva díly. První série nabízela spoustu krve, fanservisu, ecchi a nějaký ten příběh. Druhá série nabízí to samé. Kromě příběhu ^^
Aredhel tedy uvěřil a odešel spát. My jsme ještě viděli jeden díl Potemayo. Divné anime. Je to čisté (a moc roztomilé) zlo. Byli jsme ospalí a další díl bysme asi psychicky neunesli. Ale shodli jsme se, že by mohlo být zajímavé se na to někdy ve skupině dodívat ^^ Vrátili jsme se tedy do naší spací místnosti. Lusi hned usnula a já a Kotě jsme si ještě z mobilu vlezli pokecat na IRC. Ne spolu - samozřejmě. Ale byla to jen chvilka, potom jsme usnuli i my.
Neděle
Vzbudil nás Sety, když začal pouštět X movie. Nijak zvlášť mě to nezaujalo. Na můj vkus moc divných bišíků. A divný bišíky nemusím ^^
Během promítání jsme si tedy potichu sbalili a vydali jsme se na oficiální zakončení. Ještě jsme si s Lusi skočili na záchod a cestou jsme potkali skupinku lidí z otakulandu. Zrovna odcházeli. Chvilku jsme pokecali a taky jsme mezi nimi našli Ledmana. Nebyl s námi celou dobu ^^;
Zakončení trvalo asi tak minutu. Ale aspoň jsme mohli orgům zatleskat za jejich snahu a úsilí připravit pro nás tak skvělou akci. Hlavně BEMANI sekce byla úžasná ^^
Po zakončení jsme se vydali směr MHD a potom na vlak a zpátky domů.
Co říct dalšího? Akce byla opravdu povedená, užila jsem si každou minutu. Jsem ráda, že jsem konečně osobně potkala S'Tsung a mohla jsem si s ní zahrát DDR. Tak trochu se mi splnil sen. XD "Její" sekce se mi líbila nejvíc a strávila jsem tam nejvíc času. Taky jsem díky ní poznala spoustu nových her.
Všeobecnou organizaci ale už tolik chválit nemůžu. Pár námitek bych k ní měla. Hodně pokulhávalo značení. Po škole pořád bloudila spousta lidí. Taky třeba mapka by se hodila. Některé místnosti byly těžko k nalezení. Jediné, co bylo dobře značené, bylo DDR. Šipky na zdech nešly přehlédnout ^^ No další výhrady bych měla k dívčím záchodům. Proč si orgové mysleli, že holkám budou stačit v celé budově jedny WC? Kluci měli otevřené záchody na každém patře. Umíte si asi představit, jak to u nás na WC vypadalo. Fakt nechutně. No a v neposlední řadě místa na spaní. Copak netušili, kolik lidí přijde? Já myslím, že jo. Taky někoho mohlo napadnout, že jedna tělocvična stačit nebude. My jsme dorazili v pátek odpoledne a už tehdy bylo velmi těžké si najít nějaký kousek místa. Co lidi, kteří dorazili později? Viděla jsem je spát na hodně zvláštních místech - po chodbách, na schodech, v jídelně.
Ale i přes tyto mouchy si myslím, že orgové odvedli pořádný kus práce a za to jím patří můj dík.
Fotky jsem si vypůjčila od Lusi, Molíka and urzu7.
18. ledna 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)