Animefest 2008 - Pátek

Animefest je akce, o které jsem už hodně slyšela - většinou to bylo pozitivní. Řekla jsem si tedy, že letos tam nemůžu chybět.

Podle toho, co říkali organizátoři, tak se registrovalo kolem 900 lidí.
Do Brna jsem se vypravila už v pátek. V sobotu bych musela vstávat uz v pět hodin a to mě děsilo. Navíc v programu AF nezbývá žádné místo na spánek, takže jsem přemluvila ledmana a mohla jsem přespat u něj. Společně se mnou přijeli ještě Lusi a Marcus.

Ráno jsem ještě ve spěchu dodělávala poslední věci do školy, ve spěchu si sbalila a vyžehlila svůj cosplay. Pak jsem musela utíkat na vlak. Cestu do Pardubic jsem si zpříjemňovala poslechem OST z Becka.

V Pardubicích jsem přestoupila na rychlík od Prahy, ve kterém jela i lusi, takže zbytek cesty nam krásně uběhl.

V Brně už na nás čekal zbytek - ledman, Marcus, Serita a Sušenka. I se zavazadly jsme se šli podívat, kde je vlastně kino Scala a sál B.Bakaly. Já jsem to stejně do druhého dne zapomněla ^^. Serita nás pak neomylně zavedla do moc příjemné restaurace v námořnickém stylu. Dlouho jsme se tam nezdrželi, museli jsme ještě vyrobit kočičí ouška pro justyho. Doprovodili jsme Sušenku na autobus a pěšky jsme šli k ledmanovi na koleje.

Tam nám lusi předvedla roztomilý břišní taneček, chvíli jsme si povídali a pak se dali do výroby oušek. Mysleli jsme, že to bude za chvíli hotové. Trvalo to víc jak 2h a ještě jsme museli improvizovat. Moje lepidlo na textil totiž nějak nelepilo. Ale pomohla sešívačka a jehla a nit ^^ Akorát to bylo pracnější. Každopádně výsledek se víc než povedl.

Lusi spala u serity a holky odešly někdy po půlnoci. Brzo po jejich odchodu jsme šli spát taky.

*Tohle* mi nedávejte! ><

Sraz lolitek Olomouc

Podle kalendáře je jaro, počasí by mělo být hezké, tak nastal čas uspořádat první letošní loli sraz. Organizace se ujala Pet a tentokrát nás sezvala do Olomouce.
Počasí toho dne bylo spíše podzimní - foukal vítr a pršelo. Sluníčko se ukázalo až později odpoledne.

Z Hradce jsem vyjížděla kolem osmé hodiny, do Olomouce jsem dorazila před desátou. Byla jsem překvapená, kolik se nás nakonec sešlo, čekala jsem mnohem méně lidí. Některá děvčata byla oblečená hodně nalehko. Musela jim být hrozná zima. Ale chápu, že musely ukázat, jaké mají krásné šaty :)

Po krátkém představování a objímání jsme vyrazili směrem do centra. Po cestě Pet aktivně fotila a dokonce vlezla do polorozpadlého domu, kde mohly byt moc krásné fotky, kdybychom měli lepší foťák. Takhle je většina fotek z toho místa tmavých, rozmazaných nebo nepřirozeně osvětlených bleskem.

V historickém centru se udělalo pár fotek u kašny a jelo se do obchodního centra Olympia. Tam jsme strávili většinu dne.
Po cestě jsem si nejvíc povídala s Laylou. Zjistili jsme, ze jsme stejně staré a máme společné i další věci :) Jako třeba anime a lolita módu :)

Nejdřív jsme si zašli na oběd. Dala jsem si výborný vepřový gyros s nudlema. Po jídle jsme si chvíli povídali a pak jsme vyrazili po obchodech.

Nejakčnější byla opět Pet, která se ztrácela a pak objevovala s různými zakoupenými předměty. Já jsem si koupila jen černé tričko s neznámou bishinkou.
Z Olympie jsme jeli vyprovodit Laylu a Aiko na nádraží a počkali jsme s nimi, dokud jim nepřijede bus. Zamávali jsme jim a vydali jsme se opět do centra hledat nějakou čajovnu. Po cestě jsme navštívili kostel a rozhlednu. Já jsem čekala dole, protože se mi nechtělo šlapat 300 schodů :)

Potom jsme konečně našli moc útulnou čajovnu a mohli si odpočinout po celodenním chození.
Moc dlouho jsme se ale nezdrželi, protože polovina z nás musela spěchat na autobus a druhá polovina šla k Hikaru koukat na yaoi ^^;
Já jsem byla mezi těmi, kteří jeli domu. Chci poděkovat Ludwigovi, ze se mnou počkal na vlak.

Protože ho zajímám ? ^^

Kočky v tom mají jasno ^^

Pragocon 2008

Letošní první akce. Tam jsem nemohla chybět. Od doby, co jsem začala jezdit na cony, tak jich nebylo moc, na kterých bych chyběla ^^
Pragocon byl pro mě v mnoha ohledech jiný. Vyzkoušela jsem si spoustu nových věcí, potkala jsem mnoho nových lidí a taky pár starých známých. Doslova.

Pátek
Ten den jsem měla ještě jinou akci. Pracovní. Takže jsem do Prahy přijela už v deset ráno firemním autobusem.

Firemní akce skončila o čtvrt na čtyři. Měla končit ve tři. Venku už na mě čekal přítel. S ostatními jsme se měli sejít na nádraží. Dorazili jsme jako poslední. Nevím, jak je to možně, že vždy dorazím jako poslední ^^
S našim příchodem jsme tedy byli kompletní. Objevili se dokonce i dva nováčci - Alexandra a její kámoška Alena.
Na místo jsme trefili hned napoprvé jen díky Lusi, která je z Prahy a vedla nás ^^ Z MHD jsme vystoupili přímo před školou, kde se akce konala.
Prvním problémem bylo, jak najít místo na spaní. Měli jsme spát v tělocvičně, ale nikde jsme ji nemohli najít. Podařilo se nám to až po dvaceti minutách zoufalého bloumání po škole. Byla skoro až ve sklepě!

Ale stejně jsme přišli pozdě. Už byla přecpaná k prasknutí. Museli jsme si udělat místo násilím ^^ Oblékla jsem si svoje tričko s Kirou, které už je skoro synonymum k "tričko na skákání DDR". To byl taky náš další quest. Najít DDR. Ale nebyl nijak těžký. Stačilo následovat šipky na zdech ^^
No... taky jsem chtěla vidět nějaké přednášky. Třeba tu o Komerci v anime od Akiko. No a pak taky tu o lolita módě od Clover. Ta byla recyklovaná z FF. Ale dancepad má tu vlastnost, že lidem mění jejich základní pohled na svět. Tak dobře... můj pohled na svět ^^ Prostě jsem se rozhodla, že na ně nepůjdu. A co jsem slyšela, tak jsem nejspíš udělala dobře.
Akiko prý opět obecenstvo oblažila svými názory na věci, které nepotřebovali vědět a Cloveřiny znalosti ohledně lolita módy prý byly stejně pochybné jako v létě.

Lusi a Kotě mě přemluvili k účasti na ITG turnaji - střední obtížnost. Bylo nás tam pár a několik z nich to vzdali už v prvním kole. Zbytek z nás byli členové manga-fan a hosté ^^ Můj měsíc bez DDR se podepsal na mém výkonu. Hrála jsem fakt špatně. Třetí bylo Kotě, druhá Ještěrka a první Lusi. Gratuluju!
Po zbytek dne jsme neopustili DDR. Vyhodili nás až orgové. Chtěli jít domů a museli schovat pady.
Ledman, Saša a Alena se od nás odtrhli už na začátku. DDR je moc nezajímalo. Lusi pak odešla taky domů. Takže jsme nakonec zůstali jen tři.
Taky jsme plánovali, že půjdeme spát, ale... i přesto, že byly dvě ráno, tak lidi měli spoustu energie a pletli si spací místnost s kecacím kroužkem. A zase tak unavení, aby jsme v tom rámusu usnuli, jsme nebyli. Já a Kotě jsme se zvedli a šli jsme hledat lepší místo na spaní. Našli jsme jednu moc pěknou chodbu a přestěhovali se tam.

Bylo tam ideální přítmí, ale blbé bylo, že chodbami se rozléhal sebemenší zvuk, takže ve výsledku jsme si vůbec nepomohli. Kromě kotěte, to usnulo hned. Já a Aredhel jsme se přestěhovali zpět do tělocvičny. Už tam byla tma a přijatelné ticho. Kromě toho kecacího kroužku, no.

Sobota
Ráno jsem byla hrozně unavená. Moc jsem se nevyspala. Jak bych taky mohla... Ale nebyla jsem sama. Třeba ledman vypadal jako zombie ^^

Chtěli jsme si koupit maté, jenže bylo zavřeno. I když psali, že tam jsou nonstop -__-
Když konečně otevřeli, tak se udělala dlouhá fronta. Museli jsme čekat opravdu dlouho. Bylo to únavné a nudné. Ale na konci té ošklivé fronty mě čekalo vytoužené maté.
Kvůli tomu čekání jsme nestihli soutěž Miluj svého záporáka, chtěli jsme se účastnit jako soutěžící. Co můžu srovnávat s FF, bylo to stejné. Dokonce i někteří soutěžící.
Potom jsme si vyhlédli přednášku o japonské literatuře od Shinobi. Měli jsme hlad, ale nalákalo nás zajímavé téma. Po deseti minutách jsme usoudili, že ta fronta ráno před bufetem byla vlastně docela zábavná, a že bysme si tam mohli jít stoupnout znovu. Shinobi měla k přednášení velmi osobitý přístup. Chrlila na nás bez vysvětlení velké množství pojmů a čísel, stále říkala "bylo to moc pěkné". Taky neměla prezentaci ani obrázky. Škoda, téma bylo zajímavé.


Fronta před bufetem byla skoro nekonečná. A taky toho kyslíku tam bylo pomálu. Opravdu milé čekání. Ale díky tomu jsem se tam potkala se starým kamarádem ze střední. Neviděla jsem ho snad sto let! Opravdu moc milé překvapení. Snad se zase brzo někde potkáme.

Mezitím dorazila i Mamuša. A přivezla sushi! Moje první sushi v životě. Bylo super! Díky moc!
Po obědě skládajícího se ze sushi a maté jsme chtěli jít na další přednášku. Měli jsme to v plánu, ale... kolem prošla taková moc milá slečna a nesla obrovského kocoura. Kawaii! Kocourek byl oficiálním maskotem Andoru a slečna nás zvala na jejich divadlo. Ale bohužel jsme slíbili, že v té době budeme někde jinde. Po dvaceti minutách jsme ji konečně nechali jít a zamířili jsme na Hintzuovu přednášku.

Přišli jsme sice dřív, ale všechny židle už byly obsazené. Museli jsme stát. Ale mělo být hůř. Přednáška se jmenovala "Ty jsi to neviděl? Jak můžeš žit?!" Každý měl nějaká očekávání, ale... asi se dost lišily od reality. Chtěla bych říct, že to byla ta nejlepší přednáška z celého PGC, ale viděla jsem jen tři a z toho dvě byly Hintzuovy ^^. Každopádně přednáška byla zajímavá, zábavná, poučná, atd, atd. Hintzu mluvil o tom, co dělá kult kultem. Občas jsem měla problém ho slyšet, ale to se dalo čekat při tak velkém množství lidí.

A pak? Přece BEMANI sekce! Mělo se hrát Para Para Paradise. Vždycky jsem si to chtěla zkusit. Teda... od té doby, co jsem zjistila, že něco takového existuje ^^
Je to skvělá zábava. Možná lepší než DDR ^^ Nezdá se to, že pět senzorů ve tvaru růžové kytky přinesou člověku tolik zábavy. Šlo mi to o dost líp než Beatmania, ale přesto vidím ještě spoustu prostoru ke zlepšování ^^;

Ani jsme nechtěli odejít, ale slíbili jsme účast v soutěži Faito faito. Soutěžící ale byli losovaní. Od nás byl vylosovaný Ondra, takže jsme zůstali a fandili jsme. Proti sobě soutěžil tým cosplayerů a těch, co cosplay neměli. Soutěžili v mnoha disciplínách jako třeba kreslení, pantomima, nebo urážení/obhajování anime, které ani jeden ze soutěžících neznal.
A po téhle soutěži opět Hintzu. Tentokrát s Trpaslíkem mluvili o nových anime minulého roku. Díky nim vím, kterým anime je lépe se vyhnout.

Taky zde bylo pěkně nacpáno. Museli jsme si sednout úplně před stůl. Ale někteří lidé museli stát až v chodbě. Chudáci.
Po přednášce jsme utíkali zpět na PPP. Naše nová závislost ^^ Měli jsme štěstí, protože v té samé místnosti hráli lidi Soul calibur a nás si nikdo moc nevšímal.
Ale museli jsme opět odejít. Bylo vyhlášení soutěže Faito faito. Taky jsme probírali, kde složíme hlavu tuto noc. Do tělocvičny se nechtělo nikomu. Naštěstí nás zaslechl jeden org a dovolil nám spát v jednom z promítacích sálů. S nadšením jsme jeho nabídku přijali.

Před spaním jsme shlédli pár dílů Kaze no Yojinbo. Líbilo se mi to. Asi se mrknu na celé anime. Taky jsme měli menší hádku ohledně Dokuro-chan. Aredhel tvrdil, že žádná druhá série neexistuje. Tak jsme mu ji šli ukázat, zrovna se promítala.
Viděli jsme dva díly. První série nabízela spoustu krve, fanservisu, ecchi a nějaký ten příběh. Druhá série nabízí to samé. Kromě příběhu ^^
Aredhel tedy uvěřil a odešel spát. My jsme ještě viděli jeden díl Potemayo. Divné anime. Je to čisté (a moc roztomilé) zlo. Byli jsme ospalí a další díl bysme asi psychicky neunesli. Ale shodli jsme se, že by mohlo být zajímavé se na to někdy ve skupině dodívat ^^ Vrátili jsme se tedy do naší spací místnosti. Lusi hned usnula a já a Kotě jsme si ještě z mobilu vlezli pokecat na IRC. Ne spolu - samozřejmě. Ale byla to jen chvilka, potom jsme usnuli i my.

Neděle
Vzbudil nás Sety, když začal pouštět X movie. Nijak zvlášť mě to nezaujalo. Na můj vkus moc divných bišíků. A divný bišíky nemusím ^^

Během promítání jsme si tedy potichu sbalili a vydali jsme se na oficiální zakončení. Ještě jsme si s Lusi skočili na záchod a cestou jsme potkali skupinku lidí z otakulandu. Zrovna odcházeli. Chvilku jsme pokecali a taky jsme mezi nimi našli Ledmana. Nebyl s námi celou dobu ^^;
Zakončení trvalo asi tak minutu. Ale aspoň jsme mohli orgům zatleskat za jejich snahu a úsilí připravit pro nás tak skvělou akci. Hlavně BEMANI sekce byla úžasná ^^
Po zakončení jsme se vydali směr MHD a potom na vlak a zpátky domů.

Co říct dalšího? Akce byla opravdu povedená, užila jsem si každou minutu. Jsem ráda, že jsem konečně osobně potkala S'Tsung a mohla jsem si s ní zahrát DDR. Tak trochu se mi splnil sen. XD "Její" sekce se mi líbila nejvíc a strávila jsem tam nejvíc času. Taky jsem díky ní poznala spoustu nových her.


Všeobecnou organizaci ale už tolik chválit nemůžu. Pár námitek bych k ní měla. Hodně pokulhávalo značení. Po škole pořád bloudila spousta lidí. Taky třeba mapka by se hodila. Některé místnosti byly těžko k nalezení. Jediné, co bylo dobře značené, bylo DDR. Šipky na zdech nešly přehlédnout ^^ No další výhrady bych měla k dívčím záchodům. Proč si orgové mysleli, že holkám budou stačit v celé budově jedny WC? Kluci měli otevřené záchody na každém patře. Umíte si asi představit, jak to u nás na WC vypadalo. Fakt nechutně. No a v neposlední řadě místa na spaní. Copak netušili, kolik lidí přijde? Já myslím, že jo. Taky někoho mohlo napadnout, že jedna tělocvična stačit nebude. My jsme dorazili v pátek odpoledne a už tehdy bylo velmi těžké si najít nějaký kousek místa. Co lidi, kteří dorazili později? Viděla jsem je spát na hodně zvláštních místech - po chodbách, na schodech, v jídelně.

Ale i přes tyto mouchy si myslím, že orgové odvedli pořádný kus práce a za to jím patří můj dík.

Fotky jsem si vypůjčila od Lusi, Molíka and urzu7.

Ctrl+Alt+Delete proti DDR

Fakt vtipný ^^

Mitsuki na last.fm

Tak jsem taky neodolala této službě a zaregistrovala jsem se. Takže kdyby někoho zajímalo, co zrovna poslouchám, tak se mrkněte do mého profilu.

Další festival fantazie ? Část druhá.

Sobota
Hned ráno dorazil můj přítel. Už v devět ráno! Příšerný čas pro někoho, kdo šel spát ve čtyři ráno. Byl docela překvapený, když zjistil, že nehodlám vstávat. Odešel tedy na nějakou přednášku o tvorbě RPG postay - nebo tak něco.
Vím, už vás to nudí, ale když jsem se konečně vyhrabala ze spacáku, skončila jsem i se zbytkem AI u DDR ^^ Ale nehráli jsme moc dlouho. Díky příteli jsem taky konečně pozřela nějaké normální jídlo. Nevím, jak to nazvat... možná snídaně, možná oběd ^^. Většinu odpoledne jsme strávili v anime místnosti. Odehrávalo se tam hodně zajímavých přednášek na různá témata. Akiko pomohla Naiseen najít prázdnou místnost, ve které se mohla realizovat při výuce Haruhi tanečku. Geralt pořizoval i nějaké video a slíbil ho sestříhat. Ale kdo ví, jestli to kdy bude.
Myslím si, že po tomto jsem hrála DDR, ale jistá si tím nejsem. Takže kdyby někdo věděl, co jsem dělala mezi osmou a desátou večerní, ať mi dá vědět ^^

Na desátou jsem dorazila do anime místnosti. Měla být přednáška o slashi. Ale byla o hodinu odložená. Vydali jsme se tedy na přednášku o seriálu Dexter. Přednášející ji měl skvěle připravenou. Byla to jedna z nejlepších přednášek, co jsem na FFS viděla.
No... a pak jsme šli na ten slash. Jak jen to říct... snad jen že... yaoi očividně není můj šálek čaje. A nejspíš ani nikdy nebude předpokládám.

Kvůli nedostatku spánku jsem byla docela unavená. Šla jsem spát už ve dvě.

Neděle
O tomto dni není moc co napsat. Většina lidí z AI odjela brzo ráno. Poslední jsme byli já, můj přítel a Serita. Jako první odjížděl Geralt někdy před osmou. Bez rozloučení!
Tělocvičnu jsme museli vyklidit do jedenácti hodin. Chtěli jsme stihnout vlak v jednu, takže jsme měli ještě dvě hodiny. Strávili jsme je v anime místnosti koukáním na Read or die. Taky jsme stihli ještě i přednášku o Candy Candy. Hrozně se mi líbila. Přednášela asi dvanáctiletá holčina, měla to úžasně připravené, nenudila, zaujala, skončila včas. Prostě paráda.
Vlak byl překvapivě přecpaný, asi jím odjížděla většina návštěvníků FFS. Celou cestu jsme prokecaly se Seritou. Ale hned jak jsme dorazili domů, tak jsem usnula jako špalek.

Dny, které jsem strávila na FFS pro mě byly obzvláště cenné a plné zábavy a radosti. Proto chci poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, aby ty dny takové byly ^^

Další festival fantazie ? Část první.

Pár lidí mi řeklo, že jsem tento blog založila jen kvůli tomu, abych do něj mohla psát o Festivalu fantazie - té slavné akci letošního léta ^^
Nechci je tedy zklamat a proto přináším další report. No dobře... není to přesně *ten* FF. Tahle akce se nazývá Festival fantazie speciál a je takovým menším shrnutím letních událostí. Program je vybírán z toho nejlepšího, co se událo v létě.
A tahle akce byla speciální ještě něčím. Měla jsem se setkat s přáteli z (nechvalně) proslulé Anime inkvizice ^^ A taky že jsem se s nimi setkala!
Ale nepředbíhejme:

Čtvrtek

Festival měl oficiálně začít v pět večer. Takže ráno jsem vstala brzy, abych si stihla vše sbalit. Chtěla jsem si s sebou vzít nafukovací postel, ale podcenila jsem její velikost a váhu. Takže spacák musel stačít.
Po dlouhé rozmýšlení jsem si jako dopravní prostředek vybrala autobus. Nebyl to úplně dobrý nápad. Nikdy bych neřekla, že na 40km může být tolik dopravních zácp a nehod. Přijeli jsme s dvouhodinovým zpožděním. Ale po cestě přistoupila Naiseen se sourozenci, takže jsem měla společnost.
Tentokrát se nespalo ve třídách, ale všichni spali v jedné tělocvičně. Takže jsme si šli hned po registraci vybrat nějaká strategicky výhodná místa. Našly jsme krásný koutek ^^. A taky jsme se tam potkaly s Montym, naším kamarádem z léta. Moc milé překvapení.

Zrovna se chystal na pivko, což jsme prohlásily jako dobrý nápad a šly jsme s ním. Chvilku jsme poseděli a pokecali v hospodě, než nám začal nějaký ten program. Já a Monty jsme se chystali do kina na Transformery. Měl tam dorazit taky fissie. Taky že dorazil... asi v půlce filmu. Po skončení jsem narazila na Naiseen a zbytek večera jsme strávily v anime místnosti ^^.

Pátek
A nastal den, kdy jsem se konečně měla setkat s těmi, které jsem dosud znala jen z IRC. Se spoluúchyly z AI ^^. No a ted den taky začal můj DDR maraton. Ale to jsem fakt neplánovala.
Na dvojici kluků od DDR jsem narazila už ráno při cestě do obchodu. Měly jsme v plánu jít si koupit snídani, ale kromě toho jsme pořídily i nějaká trička, ponožky, punčochy... no prostě ženské.
Každopádně DDR bylo začátek mého konce ^^ Na stanoviště jsem vyrazila hned po návratu z obchodu a strávila jsem tam celé dopoledne. Naiseen a její sestra odpadly po pár hodinách. Ale já jsem byla k nezastavení ^^ Byla jsem zachráněna až příchodem prvních "inkvizitorů". Musela jsem se s nimi na dancepadu střídat, takže jsem si chvilku odpočinula. Úžasně jsem se bavila.
I přes jejich virtuální pověst jsou lidé z AI moc milí a přátelští, společenští a zábavní. Hlavně ta část nosící nekomimi ^^ (ale možná je tento dojem lehce ovlivněn mojí posedlostí nekomimi).
Ten den jsem moc přednášek neviděla. Byla jsem hlavně na DDR. A taky jsem šla s pár lidma na autobusovou zastávku čekat, než dojede Marcus a Trinitka. Oba dva měli obrovské zpoždění! Čekat na ně v té zimě byl opravdu zážitek. Přijeli akorát tak, že jsem stihla přednášku v rámci Star gate linie ^^. O pár hodin později jsem se s lidmi z AI zase setkala u DDR.

Od devíti měli zamluvenou hospodu. Mně se moc jít nechtělo, ale nakonec jsem se nechala ukecat. A udělala jsem dobře. Připravila bych se o spoustu zábavy. V příjemně zařízené hospůdce si většina z nás objednala něco, co se jmenovalo čínské nudle. No ani zdaleka to nic čínského nepřipomínalo a ani to tak nechutnalo. Ale jinak to špatné nebylo. Obyčejné nudle s kuřecím.

Zůstali jsme tam do půlnoci, potom jsme se museli odebrat na přednášku o hentai ^^ Byla velmi vtipná, poučná a byla oživena dokonce i praktickými ukázkami. Ale někteří z mých nových přátel prohlásili, že se nedozvěděli nic nového... to mě trochu vyděsilo.

Ehm... opravdu musím říkat, co následovalo potom? Jedno slovo - DDR. Hráli jsme docela dlouho. Vydržely jsme do tří do rána. Myslím já a serita ^^. Ona potom odešla spát a já jsem se šla mrknout na karaoke party v hlavním sále. No... bylo tam spousta zajímavých lidí ve velmi zajímavém stavu - taky fissie ^^. Zdržela jsem se tam asi hodinu, pak jsem šla taky na kutě.

Yatta!

Při svém dnešním skákání jsem dala svoji první osmitlapku na hard! ^^