29. listopadu 2010

Snad to není dědičné

Asi opravdu stárnu. Jak jinak si vysvětlit svoje letošní chování? Přibližně od šestnácti vánoční svátky opravdu nemám ráda. Mamku vždycky začátkem prosince posedl nějaký zlý vánoční duch a začala používat slova jako vánoční úklid, výroba adventních věnců, malování krajinek křídou na okna, pečení cukroví a další, která se v mých pubertálních uších rovnala nadávce.

Určitě nemusím zdůrazňovat, že jen u slov nezůstalo. Mamka se do těch všech činností každoročně pouštěla a taky požadovala naši pomoc. Takže místo toho, abych v klidu psala nějaký úžasný program v Pascalu, tak jsem pod nátlakem vykrajovala různé tvary do mnoha druhů těst, navigovala mamku při věšení alobakových řetězů různě po domě a omotávala jsem polystyrenové toroidy pichlavými větvičkami a připevňovala na ně slaměné ozdoby.

To vše samozřejmě za hlasitého otráveného protestování. Ne že by mi to bylo něco platné. Škodolibou útěchou mi bylo akorát to, že moje mladší sestra v tom byla se mnou, takže jsme nadávaly ve dvou. No neměla to mamka s náma lehké.

Odchodem na výšku jsem se tomuto předvánočnímu shonu elegantně vyhla. Jezdila jsem pár dnů před Štědrým dnem a to už bylo vše hotové. Užívala jsem si to, že se mě vánoční svátky netýkají nijak těsně, každoročně jsem nadávala, že nás velké obchoďáky prudí s Vánoci už od září a dárky jsem pořizovala tři dny před Štědrým dnem.

Za to letos... Už čtrnáct dní v práci mluvím o tom, jak od začátku prosince začnu péct cukroví. Zhruba od října si hledám lákavé recepty. Včera jsem si dovezla další tři recepty od mamky z Moravy. A víte, co je úplně nejhorší? Že už mám pořízenou dobrou polovinu dárků a tu druhou mám vymyšlenou! O.o

Tak nějak jsem se smířila s tím, že mě vánoční čas začíná lehce dostávat. Ale říkala jsem si, že pokud se to omezí jen na pečení cukroví a potřebu obdarovat své bližní, je to ještě bezpečné.

Jenže vánoční čas přitvrdil. Přes noc napadla první sněhová peřina. Když jsem ráno vstávala, strom u našich oken byl romanticky obtěžkán tím bílým svinstvem, které snad každým rokem ochromí dopravu ve všech městech, které nějakou dopravu mají... a mi hlavou proletěla myšlenka, kde se dá cestou z práce koupit bílá křída a štětec.

Vánoční čas:Mitsuki - 1:0.

3 komentáře:

Steelista řekl(a)...

Myslíš, že kdyby tě k tomu dříve maminka nepřinutila, tak by ses k tomu dnes nedostala? :-)

Mitsuki řekl(a)...

Minimalne bych nevedela, jak na to :)

chill řekl(a)...

Já jsem letos taky překvapivě nadšená pro Vánoce, ale vymyšlené vánoční dárky ti závidím, to já fakt nemám a netuším, kdy je mít budu.