V klidu a pohodě jsem si došla na workshop cha-cha pro ženy. Potkala jsem tam Pilota Dodo s její kamarádkou, se kterou jsme si nebyly představeny. Sešly se tam dívky a ženy různých zkušeností, čili i úplné začátečnice. Bylo tedy nutné začít od základů. Naučila jsem se tam něco z techniky, ale na nějaké složitější figury nebyl čas, takže v tomto ohledu nového nic. A to jsem doufala, že si tam osvěžím vějíř :)
K obědu jsme se dostali až někdy kolem třetí, po něm jsme potkali Triss a vykecávali jsme až do šesti, kdy byl čas jít na poslední zkoušku toho našeho slavného předtančení. Asi dvakrát nebo třikrát jsme si to zkusili a pak už jsem měla jen půl hodiny se převléct, případně nalíčit. Udělala jsem obojí.
Ačkoli jsem dělala, jak nejrychleji jsem uměla, přišla jsem bezkonkurenčně poslední a čekalo se na mě. Snad ne moc dlouho, to by mě mrzelo.
Předtančení proběhlo skvěle, lidi nám i tleskali. Akorát Honzík mi během tance vykasával košili víc, než by se mi líbilo, tak asi ani moc nechci vidět ty fotky :) Byla to ale moje blbost, že mi nedošlo, že když si vezmu krátkou košili, co se mi vystrkuje ze sukně i při chůzi, tak při tanci, a zvedačkách zvlášť, to bude hotová tragédie. Ale druhá alternativa byly šaty, u kterých jsem se bála, že bych z nich při zvedačce vypadla spodem. Což by jistě vzbudilo daleko větší rozruch než nějaká vykasaná košile :)
Každopádně stálo to za to, nacvičování i následné představení byly opravdu zábava.
Chvíli jsme se na plese zdrželi, zatančili jsme si na pár písniček, ale na koberci se společenské tance moc dobře netancují a Honzíka to táhlo k Artemis, takže jsme odešli a dohodli jsme se, že se tam kdyžtak vrátíme později.
Během toho, co si chlapci užívali hry o dvou lodích, psala jsem report ze dneška, povídala si na facebooku s civilizací na upirátěné Tučňákově wifině a lehce jsem se nudila. Chlapcům naštěstí pořád padala síť, takže neměli ambice začínat další hru a já jsem tak neměla moc práce přesvědčit Honzíka, abychom se vrátili na potterovský ples.
Zbytek večera probíhal ve víru tance a příjemným povídáním s novými známými :) Musím říct, že lidi z této linie jsou velice příjemní a sympatičtí. Budu ráda, pokud se mi poštěstí některé z nich poznat více. Moc se mi líbilo, jak byli všichni disciplinovaní. Na plese byla hromada lidí a stačilo jednou říct, že některý ze sousedů vyhrožoval policií, pokud se bude po desáté hlučet a tudíž musí být zavřená okna a ve větracích pauzách musí být ticho. A stačilo. Nenašel se ani jeden jediný člověk, který by to nepochopil. Systém fungoval.
Vůbec jsem to nechápala :) Možná je to tím, že tam bylo hodně nezletilých, tak jim alkohol ještě nezničil všechny mozkové buňky :)
Jednou si pro mě přišel i Marek, náš festivalový taneční mistr, a zkoušel se mnou tancovat salsu. Byla jsem ráda, že jsem si vzpomněla na základní krok a zvládala jsem počítat 1-2-3 - 5-6-7. Pauza :) Marek mě rozhodně nešetřil a vedl mě do figur, které považuju za silně pokročilé. Byl to velice silný a zábavný zážitek. Honzík prohlásil, že jsme vypadali skvěle. Tak nevím, jestli mě nechtěl jen utěšit. Ale co, bavila jsem se parádně! :)
Později večer se můj výběr oblečení ukázal jako extra smolný, protože jsem málem přišla o sukni. V pase je na stažení pouze na tenkou šňůrku. No a při jednom záklonu jsem si sukni omylem přišlápla a cestou ze záklonu šňůrka praskla. Naštěstí jsem čekala, že to přijde a sukni jsem včas zachytila. Proběhlo rychlé odběhnutí na pokoj a výměna sukně a mohlo se pokračovat dál. Určitě si nikdo ničeho nevšiml :)
Při tanci po náš pokukoval Vojta, který vyjádřil lítost nad tím, že si nemůže zatancovat taky. Možná, kdyby šel tenkrát na ten walzový workshop... :)
Kolem druhé se pro mě zastavil Honza, že už jde spát. S Honzíkem jsme to zrovna taky chtěli zabalit, tak jsem se k němu ráda přidala.
 |
| Inkriminovaná salsa, sukně ještě nepoškozená (foto by Houdek) |
 |
| Nacvičování zvedačky (foto by Houdek) |
Žádné komentáře:
Okomentovat